ECLI: ECLI:CZ:OSBR:2026:3.C.55.2026.1 Datum: 2026-06-04 Předmět: o zaplacení 10 350 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 137 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/19 náklady řízenílhůtyprávnická osobanáhrada nákladů
O co šlo: o zaplacení 10 350 Kč s příslušenstvím (§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 137 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § )
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 9. 2. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 10 350 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že je právnickou osobu, která je příjemkyní příspěvku placeného provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „Zákon“). Splatnost tohoto příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému, přičemž žalobkyně tuto výzvu doručila žalovanému dne 30. 5. 2025 a 23. 8. 2025. Žalobkyně tvrdila, že zjistila, že automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, , je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl však ode dne 21. 2. 2025 do 20. 7. 2025 k výše specifikovanému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli je tato povinnost uložena ustanovením § 6 odst. 1 zákona. Vozidlo tak nebylo pojištěno celkem 150 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek, přičemž dle zákona byl tento příspěvek vypočten jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost žalovaného, a výše denní sazby ve výši 65 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku s tím, že splatnost příspěvku nastala dne 29. 7. 2025 a 22. 10. 2025. Jelikož žalovaný na předmětné výzvy nereagoval a ničeho žalobkyni neuhradil, žalovanému byla dne 12. 11. 2025 a 7. 1. 2026 zaslána předžalobní upomínka. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požadovala po žalovaném uhradit dlužnou částku ve výši 10 350 Kč, která se skládá ze základu příspěvku ve výši 9 750 Kč (65 Kč x 150 dní) a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2x 300 Kč.1. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.2. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že její souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.3. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:4. Žalobkyně je právnickou osobu, která je příjemkyní příspěvku placeného provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnost z provozu vozidla. Ze zjištěných údajů o vozidle vyplývá, že automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, , je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, nicméně žalovaný, coby provozovatel vozidla, neměl ode dne 21. 2.2 025 do 20. 7. 2025 k výše specifikovanému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti (viz Zjištěné údaje o vozidle, Karta vozidla , hodnota, ). Vozidlo tak nebylo pojištěno celkem 150 dní a žalovaný tak porušil svou zákonnou povinnost. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do 60 dnů od doručení dopisu (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 15. 5. 2025 a 8. 8. 2025). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na výzvu nereagoval, byl žalobkyní opakovaně vyzván upomínkou ze dne 8. 8. 2025, 29. 8. 2025 a 4. 11. 2025 k úhradě do 8. 9. 2025 a 14. 11. 2025 (viz Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 8. 8 .2025, 29. 8. 2025, 4. 11. 2025). Jelikož žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil, byl před podáním žaloby opětovně vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne 12. 11. 2025 a 7. 1. 2026 (viz Předžalobní upomínky včetně poštovního podacího archu ze dne 12. 11. 2025 a 7. 1. 2026).5. Z jiných, než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.6. Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen "registrované vozidlo"), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.7. Podle ustanovení § 45 odst. 1 kancelář zpracovává údaje podle § 38 odst. 1 a 3 za účelem zjištění porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a v souvislosti s vymáháním příspěvku a nákladů podle odstavce 2. Podle odst. 2 provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.8. Dle ustanovení § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., kterou se provádí zákon č. 30/2024, Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, denní sazba příspěvku pro automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 podle písmene h) činí 65 Kč. Dle ustanovení § 6 vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.9. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě předložených listin za prokázané, že žalovanému vznikla zákonná povinnost uhradit žalobkyni, jakožto příjemkyní příspěvku placeného provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, příspěvek, neboť za období od 21. 2. 2025 do 20. 7. 2025 neměl sjednáno zákonné pojištění. Dle § 6 odst. 1 Zákona byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti. Vozidlo nebylo pojištěno celkem 150 dní a žalovaný tak porušil svou zákonnou povinnost. Žalobkyni tak dle zákona vznikl nárok na příspěvek s tím, že výše příspěvku byla vypočítána dle ustanovení § 45 odst. 2, 3 zákona jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 6 odst. 1 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Konkrétně pak výši příspěvku tvoří částka, která je tvořena příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, dle ustanovení § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. (dále jen „Vyhláška“), kterou se provádí zákon, tedy částka ve výši 65 Kč vynásobená počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 150 dní. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši 9 750 Kč a dále poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, který činí dle ustanovení § 6 vyhlášky částku ve výši 2x 300 Kč. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni celkem 10 350 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný požadovanou dlužnou částku dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal z částky 4 225 Kč od 30. 7. 2025 do zaplacení a z částky 5 525 Kč od 23. 10. 2025 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty odlišné či plnění ver splátkách neshledal podmínky (výrok I. tohoto rozsudku).10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ve věci plně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů ve výši 2 615 Kč. Tyto náklady v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odměna ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby po 400 Kč, dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního