12 C 104/2021-20 — Okresní soud v Bruntále

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3.048 Kč (2 x 1.524 Kč) s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaný při přepravní kontrole na lince hromadné dopravy provozované žalobkyní opakovaně neprokázal platným jízdním dokladem a následně na výzvu pověřené osoby nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradil. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalovanému na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu (např. usnesení Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10). 3. Zásilky soudu si žalovaný v místě trvalého pobytu nepřevzal. Soud se při úvahách, zda žalovanému v této věci ustanovit opatrovníka pro řízení opíral nejen o platnou právní úpravu (ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu), aktuální judikaturu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1670/2015 ze dne 27. 1. 2016, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 80/2012 ze dne 30. 5. 2012, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3176/2016 ze dne 1. 8. 2016) ale vzal v úvahu i rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1308/2010 a rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011, z něhož cituje následující:„ …konečně si Ústavní soud nemůže odpustit vyjádření údivu nad přístupem vedlejších účastníků, kteří se mohli dovolávat principu proporcionality mezi výší vymáhané částky a výší náhrady nákladů, jak popsáno v bodu 31, avšak jen a výhradně ku své škodě neaktualizovali údaje o svém trvalém pobytu, anebo nevyužili možnosti dané jim ustanovením § 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, a na písemnou žádost si nenechali v evidenci obyvatel vést též údaj o adrese, na kterou jim mají být doručovány písemnosti. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je - při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů.“ 4. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 občanského soudního řádu, soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu vyzván, nechť se vyjádří ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, zda se vzdává práva účasti na projednávání věci, případně, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil. 5. Proti tomuto rozsudku není ze zákona odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu), proto obsahuje rozhodnutí zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu. 6. Okresní soud v Bruntále učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] (variabilní symbol pro platbu) ze dne 18. 2. 2021 má soud za prokázáno, že dne 18. 2. 2021 ve 12.10 hodin se žalovaný, jako cestující využívající hromadné dopravy provozované žalobkyní, na lince [anonymizována dvě slova] (v úseku zastávky [anonymizováno]) na výzvu pověřeného pracovníka žalobkyně neprokázal platnou jízdenkou a odmítl na místě zaplatit jízdné v částce 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Listina je podepsaná osobou pověřenou dopravcem, žalovaný ji odmítl podepsat. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalovaného bylo právo na zaplacení uplatněno. Dne [datum] právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní upomínku, žalovaný dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradil. 7. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] (variabilní symbol pro platbu) ze dne 22. 2. 2021 má soud za prokázáno, že dne 22. 2. 2021 ve 14.13 hodin se žalovaný, jako cestující využívající hromadné dopravy provozované žalobkyní, na tramvajové lince [číslo] (v úseku zastávky [anonymizována tři slova]) na výzvu pověřeného pracovníka žalobkyně neprokázal platnou jízdenkou a odmítl na místě zaplatit jízdné v částce 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Listina je podepsaná osobou pověřenou dopravcem, žalovaný ji odmítl podepsat. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalovaného bylo právo na zaplacení uplatněno. Dne [datum] právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní upomínku, žalovaný dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradil. 8. Podle ustanovení § 37 odst. l a 7 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, stanoví přepravní řády. Přepravní řád pro veřejnou drážní osobní dopravu vydává Ministerstvo dopravy a spojů ČR vyhláškou a podrobnosti přepravních podmínek mohou být staveny ve smluvních přepravních podmínkách. 9. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující mimo jiné povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle písm. c) na výzvu pověřené osoby je povinen zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 tohoto ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. 10. Dle ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu (jízdné) dle tarifu. 11. Dle ustanovení § 3 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, přepravní smlouva je též uzavřena, umožní-li dopravce cestujícímu nastoupení do vozidla bez jízdenky a jízdné cestující zaplatí bezodkladně po nástupu do vozidla. 12. Dle ustanovení § 4 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále stanoveno jinak. 13. Dle ustanovení § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupí-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 14. Dle článku 8 odst. 4 smluvních přepravních podmínek výše přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu se stanovuje na 1.500 Kč. 15. Na základě shora zjištěného dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Ve dnech 18. 2. 2021 a 22. 2. 2021 žalovaný, jako cestující, uzavřel s žalobkyní smlouvy o přepravě, a to nástupem do vozidla hromadné dopravy provozované žalobkyní. Při kontrole pověřenou osobou se žalovaný v obou případech neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil závazek vyplývající ze smluv o přepravě. Přes výzvu žalobkyně pak nezaplatil jízdné v částce 2 x 24 Kč a přirážku k jízdnému v částce 2 x 1.500 Kč stanovenou v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o dráhách a smluvních přepravních podmínek. Soud po zjištění skutkového stavu a právním posouzení věci dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný touto žalobou je oprávněný a proto zavázal žalovaného k jeho úhradě ve lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. 16. Rovněž nárok žalobkyně na úrok z prodlení odpovídá současné právní úpravě, tedy ustanovení § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v zákonné výši a ode dne následujícího po dni, který je stanoven jako den splatnosti pohledávky. Soud proto žalobnímu návrhu vyhověl i v této části. 17. O nákladech