16 C 212/2021-19 — Okresní soud v Bruntále

Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhal zaplacení částky ve výši 1 920 Kč s příslušenstvím představující cenu za odtažení vozidla žalovaného [značka automobilu], [registrační značka] dne [datum], které tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci, a to na ulici [ulice] v [obec]. Žalovaný byl písemně vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak jelikož na tuto výzvu nereagoval, dostal se do prodlení s úhradou dluhu od [datum]. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že dne [datum] bylo na pokyn strážníka Městské policie [obec] společností [právnická osoba], se sídlem v [obec], odtaženo vozidlo žalovaného [značka automobilu], [registrační značka], z ulice [ulice] v [obec], neboť tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci. Cena za odtažení vozidla představovala částku 1 920 Kč včetně DPH a byla stanovena usnesením rady města Brna č. [spisová značka] ze dne 21. 11. 2012. Žalovaný byl před podáním žaloby písemně vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na tuto výzvu nereagoval, čímž se dostal od [datum] do prodlení. Po právní stránce posoudil soud uplatněný nárok v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a dále v souladu s § 45 odst. 1 a odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, na základě nichž žalobce, jako vlastník místních komunikací nacházejících se na jeho území, je oprávněn odstranit z pozemní komunikace překážku provozu na těchto komunikacích, neodstranil-li ji neprodleně ten, kdo ji způsobil. O odstranění vozidla překážejícího provozu na pozemních komunikacích rozhoduje policista nebo strážník obecní policie, přičemž vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. O příslušenství pohledávky, tedy o nároku na zaplacení zákonných úroků z prodlení, rozhodl soud podle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdy dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené dohodou nebo právním předpisem (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k zaplacení částky 1 920 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky od [datum] do zaplacení. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobce byl ve věci úspěšný. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobce učinil 2 úkony právní služby (převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 400 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobci přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobce osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 126 Kč Náklady řízení představují celkem 1 126 Kč. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejným žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.