17 C 126/2021-72 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se domáhala podaným návrhem ze dne [datum] po žalovaném zaplacení částky 11.559,68 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], když žalovanému byl žalobkyní poskytnut spotřebitelský úvěr na úvěrovém účtu až do výše 10.000 Kč. Žalovaný vyčerpal z úvěrového účtu do 14. 1. 2020 částku 9.926 Kč. Dne 15. 1. 2020 nastala splatnost spotřebitelského úvěru, když žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení úvěru. Dluh žalovaného činil na spotřebitelském úvěru ke dni podání žaloby částku 9.916,68 Kč na jistině a částku 1.643 Kč na smluvních poplatcích. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení byli v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzváni, nechť se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádří, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníci řízení byli současně poučeni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednání a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně převzala výzvu dne 13. 9. 2021 a žalovaný převzal výzvu fikcí dne 29. 9. 2021. Ve stanovené lhůtě se k výzvě nevyjádřil žádný z účastníků. V souladu s ustanovením § 115 a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož má za to, že účastníci řízení proti takovému postupu nemají námitek. 3. Ze smlouvy o poskytování služby„ [anonymizováno]“ ze dne [datum], uzavřené mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným, formuláře pro standardní informace ke smlouvě o poskytování služby„ [anonymizováno]“, z obchodních podmínek, sazebníku, výpisu z účtu, výzvy k uhrazení dluhu ze dne [datum] včetně dokladů o doručení vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: Dne [datum] účastníci uzavřeli smlouvu ke službě [anonymizována dvě slova], jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky a ceník. Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku. Žalovaný využíval služby [anonymizována dvě slova], kterou si objednal prostřednictvím [anonymizována dvě slova]. Tato karta umožňovala zaplatit za zboží kupní cenu prostřednictvím účtu. Celkový limit pro platbu kartou byl dán zůstatkem na účtu. Částka, kterou zákazník prostřednictvím karty zaplatil, pak byla připsána do jeho měsíčního vyúčtování. Toto vyúčtování měl zákazník povinnost uhradit v souladu s podmínkami. Žalovaný tak měl možnost čerpat až 10.000 Kč na odložených platbách. Žalovaný využil této služby v celkové výši 9.926 Kč. Zavázal se uhradit kupní cenu, včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti, v případě, že si zboží po 14-ti denní lhůtě ponechá. Dle obchodních podmínek vzal na vědomí, že v případě využití služby odložené splatnosti bude účtován poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 5 Kč za každých odložených 100 Kč o jeden měsíc při platbě minimálně 10 % z celkové jistiny a ve výši 10 Kč za každých odložených 100 Kč o jeden měsíc při platbě menší než 10 % z jistiny. Při prodloužení do 30 dnů a více po splatnosti činil poplatek 650 Kč plus 10 % z celkového vyúčtování. Přes upomínku ze dne [datum] žalovaná nezaplatila ničeho. Žalobkyně provedla vyčíslení dluhu ke dni podání žaloby, kdy jistina činila částku 9.916,68 Kč, a poplatek za prodlení činil částku 1.643 Kč. Do dne podání žaloby žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. 4. Podle ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 5. Podle ustanovení § 1841 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. 6. Podle ustanovení § 1842 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvě použit výhradně prostředek komunikace na dálku. 7. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně. 8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Podle ustanovení § 2051 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. 12. Podle ustanovení § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 13. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. V této právní věci se žalobkyně domáhá plnění na základě citované smlouvy poskytování služby„ [anonymizováno]“ ze dne [datum], kterou lze kvalifikovat jako smlouvu nepojmenovanou, současně jde svým způsobem o úvěr ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku, a to závazek jedné strany poskytnout na žádost druhé smluvní strany v její prospěch peněžní prostředky, určení jejich výše (do výše 10.000 Kč) a závazek druhé strany poskytnuté peněžní prostředky vrátit, jsou-li použita ustanovení o odkladu platby nebo zápůjčku, neboť při okamžité platbě nebyl sjednán úrok, když platba je ze strany klienta prováděna následně po uplynutí určité doby, avšak nepochybně ze strany žalobkyně je prováděna ve vztahu k prodávajícímu okamžitě. Žalovanému tak vzniká závazek vůči žalobkyni zaplatit kupní ceny zakoupeného zboží a služeb po uplynutí stanovené lhůty a na základě vyúčtování. Z předložených listin pak vyplynulo, že žalovaný neplatil ničeho na úhradu dvou vyúčtování a ocitl se tak v prodlení s úhradou částky 11.559,68 Kč, která v sobě již zahrnuje poplatky za prodlení, když bylo osvědčeno, že žalovaný se ocitl v prodlení po dobu delší než 30 dnů. Výše poplatků vychází ze smlouvy, z ceníku, jakož z obchodních podmínek, jež byly nedílnou součástí smlouvy. Nárok na zaplacení úroku z prodlení z jistiny vyplývá přímo ze zákona, neboť se žalovaný dne 15. 1. 2020 dostal do prodlení a jeho výše byla určena v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto návrhu žalobkyně v celém rozsahu vyhověl. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 800 Kč. Dále odměna advokáta podle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s ustanovením § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, učiněny byly tři úkony, a to převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby, dále tři režijní paušály po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobkyni dále přísluší náhrada 21 % DPH podle ustanovení § 137 o. s. ř. ve výši 252 Kč. Náklady řízení ve výši 2.252 Kč jsou podle ustanovení § 149 odst. 1 o.