17 C 90/2021-88 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5.000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne [datum], když žalované byl právním předchůdcem žalobkyně poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 5.000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit poskytnutý spotřebitelský úvěr do dne 9. 2. 2019. V rámci úvěrové smlouvy byl sjednán úrok ve výši 36 % p. a. Dne 9. 2. 2019 nastala splatnost spotřebitelského úvěru, když právní předchůdce žalobkyně vyzval následně žalovanou ke splacení úvěru. Dluh žalované činil na spotřebitelském úvěru ke dni podání žaloby částku 5.000 Kč na jistině (dále příslušenství v podobě úroků a úroků z prodlení) a částku 2.500 Kč na smluvní pokutě. Do dne podání žaloby žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Právní zástupce žalobkyně oznámil dne 30. 7. 2021 ukončení právního zastupování a požádal o odročení nařízeného jednání do doby ustanovení nového právního zástupce. Soud vyhodnotil nedůvodnost žádosti žalobkyně o odročení nařízeného jednání soudu. Soud rozhodoval v rámci nařízeného jednání soudu dne 12. 8. 2021 v nepřítomnosti žalobkyně i žalované v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. 4. Pokud se týká aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, soud dospěl ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] k závěru, že v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku věřitel, tedy [anonymizováno] [právnická osoba] postoupil svou pohledávku písemnou smlouvou žalobkyni, přičemž tento úkon není vázán na souhlas žalované. S postoupením pohledávky přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. V souladu s § 1882 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku byla žalovaná o postoupení pohledávky uvědoměna, a to písemným podáním postupitele i postupníka. Z této skutečnosti tedy vyplývá, že [právnická osoba] [anonymizována tři slova] je aktivně legitimována k podání této žaloby. 5. V projednávané věci provedl soud dokazování nespornými skutkovými tvrzeními žalobkyně, smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [číslo], obchodními podmínkami, výpisem z účtu právního předchůdce žalobkyně, oznámeními právního předchůdce žalobkyně, předžalobní výzvou. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedené smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované částku 5.000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit poskytnutý spotřebitelský úvěr do dne 9. 2. 2019. V rámci úvěrové smlouvy byl sjednán úrok ve výši 36 % p. a. a smluvní pokuta pro případ nesplacení úvěru řádně a včas ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny. Dne 9. 2. 2019 nastala splatnost spotřebitelského úvěru, když právní předchůdce žalobkyně vyzval následně žalovanou ke splacení úvěru. Dluh žalované činil na spotřebitelském úvěru ke dni podání žaloby částku 5.000 Kč na jistině (dále příslušenství v podobě úroků a úroků z prodlení) a částku 2.500 Kč na smluvní pokutě. Do dne podání žaloby žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. 6. Podle ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 7. Podle ustanovení § 1841 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. 8. Podle ustanovení § 1842 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvě použit výhradně prostředek komunikace na dálku. 9. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně. 10. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 12. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 13. Podle ustanovení § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 14. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Na základě shora zjištěného soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli písemně smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Dle výše uvedené smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční hotovost a žalovaná se zavázala ji včetně sjednaného navýšení do konkrétního data vrátit. Žalovaná porušila povinnosti vyplývající ze závazkového vztahu s právním předchůdcem žalobkyně, když nevrátila řádně a včas právnímu předchůdci žalobkyně peněžní prostředky. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je s ohledem na výše uvedené oprávněný a žalovaná je povinna uhradit dlužnou částku včetně smluvní pokuty sjednané v souladu s ustanovením § 2048 občanského zákoníku. Nárok na zaplacení smluvního úroku vyplývá jednak ze smlouvy a jednak z ustanovení § 513 občanského zákoníku. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá přímo ze zákona, neboť se žalovaná dostala do prodlení a jeho výše byla stanovena v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě žalobkyně v celém rozsahu vyhověl. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny pouze zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč, když žalobkyně nebyla ke dni rozhodnutí soudu právně zastoupena.