16 C 109/2022-30 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši 74 691,93 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o sporožirového účtu uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], [obec a číslo], a žalovaným dne [datum], na základě níž byl žalovaný oprávněn čerpat finanční prostředky jako úvěr do sjednaného limitu ve výši 20 000 Kč. Žalovaný přečerpal sjednaný limit a dostal se do nepovoleného debetního zůstatku ve výši představující žalovanou částku. Současně žalobkyně provedla kapitalizaci sjednaného úroku z úvěru ve výši 15,9 % ročně, což představuje částku 16 665,08 Kč, a kapitalizaci zákonného úroku z prodlení, který představuje 9 780,49 Kč. Stejné příslušenství z dlužné jistiny žalobkyně požadovala od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. 4. Aktivní legitimaci ve sporu u žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [obec a číslo], dne [datum], na základě níž byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky písemně vyrozuměn. 5. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne [datum], ze smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu ze dne [datum], z vyhodnocení žádosti o úvěrový produkt ze strany věřitele, z přehledu čerpání a hrazení čerpaného úvěru, z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z předžalobní výzvy zaslané právním zástupcem žalobkyně ze dne [datum] má soud za prokázané, že na základě žádosti žalovaného ze dne [datum] byla téhož dne uzavřena mezi [právnická osoba], [obec a číslo], a žalovaným smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. [bankovní účet], na základě níž byl žalovaný oprávněn z úvěrového účtu čerpat finanční prostředky do sjednaného limitu ve výši 20 000 Kč. Z vyčerpaných prostředků byl žalovaný povinen platit sjednaný roční úrok ve výši 15,9 % a dále poplatky vyplývající ze sazebníku poplatků právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný porušil smluvní povinnosti tím, že vznikl na předmětném účtu nepovolený debetní zůstatek, který byl povinen bance uhradit jednorázově, avšak neučinil tak ani na základě výzvy banky ze dne [datum]. V návaznosti na porušení těchto povinností banka vypověděla smlouvu o sporožirovém účtu a dalších dohod o službách souvisejících s účtem a dlužnou pohledávku převedla na evidenční účet pro splácení pohledávky. Výše neuhrazeného úvěru představuje 74 691,93 Kč na jistině. Žalobkyně současně kapitalizovala sjednaný úrok z úvěru ve výši 15,9 % ročně z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum], což představuje 16 665,08 Kč a za stejné období kapitalizovala i zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru, což představuje 9 780,49 Kč. K [datum] celkový dluh včetně kapitalizovaného příslušenství představoval 101 137,50 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván právní předchůdkyní žalobkyně i právním zástupcem věřitele k dobrovolnému zaplacení dlužné částky, avšak žalovaný na tuto výzvu nereagoval a dlužnou částku neuhradil. 6. Jelikož se jedná o práva a povinnost, která vznikla na základě smlouvy uzavřené do [datum], posoudil soud uplatněný nárok v souladu se zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem ve znění účinném do shora uvedeného data. 7. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 502 zákona č. 513/1991 Sb., od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období. 9. Podle § 369 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 10. S přihlédnutím k předloženým listinným důkazům a právní úpravě zakotvené v obchodním zákoníku dospěl soud k závěru, že mezi věřitelem a žalovaným byla uzavřena platná smlouva o úvěru na sporožirovém účtu, na základě níž byl žalovaný oprávněn čerpat finanční prostředky ze sporožirového účtu do sjednaného úvěrového limitu. Současně se žalovaný zavázal tyto prostředky vrátit společně se sjednaným úrokem a případnými poplatky. Pro případ prodlení s úhradou částky byl žalovaný povinen zaplatit zákonný úrok z prodlení. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající ze smlouvy, neboť neplatil dohodnuté splátky úvěru řádně a včas a na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, což vedlo věřitele k výpovědi smlouvy a převodu dlužné částky na účet pro splácení pohledávek. Dluh žalovaného představuje jednak nezaplacený úvěr, dále poplatky, které vznikly v souladu s vymáháním dlužného úvěru po jeho splatnosti, a kapitalizované příslušenství pohledávky ke dni [datum], a to sjednaný úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení. Jelikož žalovaný je i nadále v prodlení s úhradou dlužné částky, přiznal soud žalobci příslušenství i od [datum], až do zaplacení dlužné částky. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 988 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 4 100 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 12 300 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobci přiznán režijní paušál ve výši 300 Kč, a to v souladu s § 14 odst. 4 cit. vyhlášky. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 2 772 Kč Náklady řízení představují celkem 18 960 Kč. 12. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.