16 C 116/2022-21 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále den 12. 4. 2022 domáhala zaplacení částky v celkové výši 2 500 Kč s příslušenstvím představující náklady za ošetření a za ubytování žalovaného, které vznikly žalobkyni v souvislosti s ošetřením žalovaného dne [datum] v Protialkoholní záchytné stanici [anonymizována dvě slova] v [obec]. Žalovaný tyto náklady přes písemnou předžalobní upomínku žalobkyně neuhradil přesto, že je písemně dne 14. 3. 2021 uznal co do důvodu a výše. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že žalovaný byl dne [datum] ošetřen v Protialkoholní záchytné stanici [anonymizována dvě slova] v [obec], přičemž při vyšetření žalovaného byla zjištěna přítomnost alkoholu. V souvislosti s tímto pobytem a ošetřením žalovaného vznikly žalobkyni náklady na ošetření v celkové výši 2 500 Kč. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu a výše dne 14. 3. 2021, avšak žalovanou částku v termínu splatnosti, tedy do 22. 3. 2021 neuhradil. Žalovaný rovněž nereagoval na předžalobní výzvu zaslanou žalobkyní. Po právní stránce posoudil soud nárok žalobkyně na zaplacení nákladů na odborné lékařské vyšetření žalované v souladu s ustanovením § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, a v případě náhrady nákladů za ubytování dle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. V obou případech hradí vzniklé náklady vyšetřovaná osoba, u které byla prokázána přítomnost alkoholu. Dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, má věřitel při prodlení s plněním peněžitého dluhu právo požadovat úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V případě uznání dluhu co do důvodu a výše v písemné formě se má za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval (§ 2053 zákona č. 89/2012 Sb.). Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný a zavázal žalovaného k zaplacení částky ve výši 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 23. 3. 2021 do zaplacení, neboť od tohoto data byl žalovaný v prodlení s úhradou žalované částky. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náklady řízení byly v daném případě tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, odměnou za právní službu ze strany zástupce žalobkyně stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Odměna za 1 úkon právní služby představuje částku 200 Kč, zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná předžalobní výzva a podání žaloby), odměna činí celkem 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, tedy celkem 300 Kč. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21 % DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení představující včetně zaplaceného soudního poplatku a odměny za právní služby celkem 2 089 Kč. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.