16 C 299/2021-44 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala zaplacení částky v celkové výši 2 500 Kč s příslušenstvím představující náklady za ošetření a následný pobyt, které vznikly žalobkyni v souvislosti s ošetřením žalovaného dne [datum] v záchytné stanici žalobkyně. Žalovaný tyto náklady přes písemnou předžalobní upomínku žalobkyně neuhradil přesto, že je písemně dne [datum] uznal co do důvodu a výše. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že žalovaný byl dne [datum] ošetřen a pobýval v záchytné stanici provozované žalobkyní, přičemž při vyšetření žalovaného byla zjištěna přítomnost alkoholu. V souvislosti s tímto pobytem a ošetřením žalovaného vznikly žalobkyni náklady na ošetření, vyšetření a pobyt v celkové výši 2 500 Kč. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu a výše dne [datum], avšak žalovanou částku v termínu splatnosti 8 dnů neuhradil. Žalovaný rovněž nereagoval na předžalobní výzvu zaslanou žalobkyní. Po právní stránce posoudil soud nárok žalobkyně na zaplacení nákladů na odborné [anonymizováno] vyšetření žalovaného v souladu s ustanovením § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb. (účinný od 31. 5. 2017), o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, a v případě náhrady nákladů za ubytování dle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických [anonymizováno] službách. V obou případech hradí vzniklé náklady vyšetřovaná osoba, u které byla prokázána přítomnost alkoholu. Dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, má věřitel při prodlení s plněním peněžitého dluhu právo požadovat úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V případě uznání dluhu co do důvodu a výše v písemné formě se má za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval (§ 2053 zákona č. 89/2012 Sb.). Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný a zavázal žalovaného k zaplacení částky ve výši 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, neboť od tohoto data byl žalovaný v prodlení s úhradou žalované částky. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení byly v daném případě tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, odměnou za právní službu ze strany zástupce žalobkyně stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Odměna za 1 úkon právní služby představuje částku 200 Kč, zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná předžalobní výzva a podání žaloby), odměna činí celkem 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, tedy celkem 300 Kč. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení představující včetně zaplaceného soudního poplatku a odměny za právní služby celkem 2 089 Kč. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.