16 C 36/2022-21 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši 14 920,68 Kč z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum] na dodávku plynu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Žalovaná neuhradila odebraný plyn za období od [datum] do [datum] ve výši 2 820,68 Kč, smluvní pokutu za neodebrání sjednaného množství plynu za období od prosince 2020 do června 2023 ve výši 12 000 Kč a částku 100 Kč představující smluvní pokutu za prodlení s úhradou faktury, kterou byl vyúčtován odběr plynu ve shora uvedeném období. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou částky 2 820,68 Kč od [datum], požadovala žalobkyně od tohoto data zaplacení zákonného úroku z prodlení. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum], z vyúčtování smluvního poplatku pod variabilním symbolem [číslo], z obchodních podmínek sdružených služeb dodávky plynu žalobkyně, z informací pro zákazníka, z ceníku plynu, z odstoupení od smlouvy ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání zásilky žalované doporučenou poštou, z oznámení o přerušení dodávky plynu ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání zásilky žalované doporučenou poštou, z vyúčtování smluvní pokuty ze dne [datum] a z předžalobní výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla uzavřena dne [datum] smlouva o sdružených službách dodávky plynu, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Na základě této smlouvy žalobkyně dodávala žalované do odběrného místa na adrese [adresa žalované], plyn pro potřeby domácnosti a žalovaná se zavázala v tomto odběrném místě plyn odebírat po sjednané období 36 měsíců a hradit cenu za odebraný plyn. Žalovaná se současně ve smlouvě zavázala uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 400 Kč měsíčně za období, po které neodebere sjednaný plyn z důvodu porušení svých smluvních povinností. Žalovaná odebrala v období od [datum] do [datum] plyn v celkové ceně 4 320,68 Kč, přičemž tato částka se snížila o zaplacené zálohy ve výši 1 500 Kč. Splatnost faktury, kterou byla cena vyúčtována, byla stanovena na [datum]. Zůstatek dluhu za odebraný plyn v daném období představuje 2 820,68 Kč. Žalobkyně dále požadoval zaplacení smluvní pokuty ve výši 12 000 Kč za období od prosince 2020 do června 2023, tedy po dobu 30 měsíců po 400 Kč, když z důvodu opakovaného porušení platebních povinností ze strany žalované, konkrétně nezaplacení záloh za měsíc srpen a září 2020, došlo k odstoupení od smlouvy přípisem ze dne [datum] a žalované vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu za období, po které měla řádně plyn odebírat, avšak z důvod zavinění na straně žalované došlo k ukončení smluvního vztahu. Dále žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 Kč sjednané pro případ prodlení s platbou přesahující 10 dnů, kdy v daném případě se jednalo o neuhrazení faktury na částku 2 820,68 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná upomenuta o úhradu dlužné částky, avšak na tuto výzvu nereagovala. Nárok žalobce na zaplacení ceny za dodávku plynu vyplývá z ustanovení § 72 odst. 2 energetického zákona, kdy se zákazník zavazuje zaplatit za dodávku plynu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2051 o.z., nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Podle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po vyhodnocení skutkového stavu věci a aplikaci shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že na základě platně uzavřené smlouvy právní předchůdce žalobkyně provedl dodávku plynu do sjednaného odběrného místa, přičemž žalovaná byla jako zákazník povinna zaplatit za dodávku plynu cenu stanovenou dle ceníku dodavatele. Žalovaná plyn odebrala, avšak cenu vyúčtovanou příslušnou fakturou se stanovením data splatnosti v této lhůtě neuhradila. Tímto se dostala do prodlení a je povinna zaplatit nejen cenu za odebraný plyn, ale i zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti faktury, kterou byla cena za dodaný plyn vyúčtována. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V případě smluvní pokuty soud postupoval v souladu s ustanovením § 2048 a § 2050 o. z., kdy v případě, že si strany pro případ porušení povinností sjednají smluvní pokutu, může věřitel požadovat úhradu smluvní pokuty bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud pouze na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, a to až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k zaplacení částky ve výši 14 920,68 Kč s příslušenstvím z částky 2 820,68 Kč od [datum] do zaplacení. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 2 úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby), odměna tedy činí 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobci přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčila před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla jí z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 168 Kč Náklady řízení představují celkem 1 768 Kč. K aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.