16 C 37/2022-38 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 1. 12. 2021 domáhala zaplacení částky ve výši 4 560 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný cestoval ve dnech [datum], [datum] a [datum] hromadným dopravním prostředkem [anonymizována dvě slova] [územní celek], a.s., [obec], linka č. 13 - 2x ([anonymizováno] a [datum]) a linka [číslo] ([datum]), aniž by si zakoupil platný jízdní doklad. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužného jízdného ve výši 3 x 20 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 3 x 1 500 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou těchto částek, požadovala žalobkyně současně zaplacení zákonného úroku z prodlení po uplynutí 15 denní lhůty k dobrovolnému zaplacení dlužných částek. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. Žalovaný pouze požádal o možnost zaplatit dluh v pravidelných splátkách po 1 500 Kč měsíčně, neboť je nezaměstnaný a jeho jediným příjmem je příspěvek na živobytí a dietu ve výši 5 005 Kč měsíčně. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Aktivní legitimace žalobkyně ve sporu byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], na základě níž přešla pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že žalovaný cestoval ve dnech [datum], [datum] a [datum] hromadným dopravním prostředkem žalobkyně linka č. 13 - 2x ([anonymizováno] a [datum]) a linka č. 4 ([datum]), aniž by si zakoupil platný jízdní doklad. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužného jízdného ve výši 3 x 20 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 3 x 1 500 Kč. Tato skutečnost byla při přepravních kontrolách zjištěna a s žalovaným byly sepsány zápisy o provedené přepravní kontrole. Jelikož žalovaný neuhradil jízdné ani přirážku k jízdnému, dostal se po uplynutí 15 denní lhůty k dobrovolnému zaplacení dlužných částek do prodlení s úhradou dlužných částek. Po právní stránce posoudil soud uplatněný nárok v souladu s ustanovením § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014, v němž je stanovena povinnost přepravci po uzavření smlouvy o přepravě osoby přepravit cestujícího do místa určení a povinnost cestujícího zaplatit jízdné. Z § 2551 stejného zákona vyplývá, že podrobnosti při přepravě osob upraví přepravní řády. Dále soud posoudil uplatněný nárok v souladu s ustanovením § 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění zákona č. 23/2000 Sb., o drahách, kde je stanovena možnost uložit cestujícímu povinnost zaplatit přirážku k jízdnému a stanovena maximální výše přirážky ve výši 1 500 Kč. Podle ustanovení § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle ustanovení § 1968 a § 1970 citovaného občanského zákoníku, kdy v případě, že je dlužník v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinen zaplatit zákonný úrok z prodlení, pokud není sazba úroků z prodlení mezi účastníky sjednána. Výše zákonných úroků z prodlení je upravena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že žalovaný v uvedených dnech použil hromadný dopravní prostředek žalobkyně, tedy uzavřel s žalobkyní smlouvu o přepravě, na základě níž žalobkyně splnila svou povinnost přepravit žalovaného do místa určení, avšak žalovaný porušil svou povinnost zaplatit jízdné stanovené příslušným tarifem žalobkyně. Za této situace vznikl žalobkyni nárok na zaplacení jízdného ve výši 3x 20 Kč a na zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 3 x 1 500 Kč, celkem na zaplacení částky 4 560 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení od 16. dne po vykonání jízd bez platného jízdního dokladu, tedy od [datum], [datum] a [datum], do zaplacení. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil tři úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení představují celkem 1 489 Kč. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž žalovanému stanovil pravidelné měsíční splátky ve výši 1 500 Kč. Přihlédl při tom k současné osobní a finanční situaci žalovaného i k jeho návrhu na výši splátek.