16 C 56/2022-24 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 20. 11. 2021 domáhala zaplacení částky v celkové výši 8 230 Kč s příslušenstvím představující příspěvek dle zákona č. 168/1999 Sb. za nepojištění vozidel [registrační značka] pro případ újmy způsobené tímto vozidlem v období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 ve výši 7 930 Kč. Dále žalobkyně požadovala zaplacení poplatku za mimosoudní uplatněním práva dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., v návaznosti na § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb., ve výši 300 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou této částky od 16. 2. 2021, požadovala žalobkyně od tohoto data zaplacení zákonného úroku z prodlení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že žalovaný jako vlastník (provozovatel) osobního automobilu s objemem válců od 1850 cm3 do 2500 cm³, [registrační značka] neměl sjednáno v období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020, tedy po dobu 122 dnů, pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem tohoto vozidla. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku k úhradě dlužné částky ve výši 7 930 Kč (122 dní x 65 Kč), přičemž denní sazba ve výši 65 Kč v případě nepojištění vozidla je upravena příslušnou vyhláškou. Současně žalobkyně požadovala zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Jelikož žalovaný ve lhůtě stanovené výzvou neuhradil tyto částky, dostal se do prodlení a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení od 16. 2. 2021. Po právní stránce posoudil soud uplatněný nárok v souladu s ustanoveními § 1 odst. 2 a § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a dále v souladu s prováděcí vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., v nichž je zakotvena povinnost vlastníka vozidla provozovat tuzemské vozidlo pouze s pojištěním odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. V případě porušení této povinnosti je vlastník (provozovatel) povinen uhradit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, přičemž výše příspěvku se určí jako násobek výše příslušné denní sazby dle ustanovení § 2 odst. 1 vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., s počtem dní, po které bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, tedy bez sjednání zákonného pojištění. Žalobkyně má dále nárok na zaplacení nákladů na uplatnění tohoto příspěvku v souladu s § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., v návaznosti na § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., který představuje částku 300 Kč. V případě příslušenství pohledávky soud posoudil uplatněný nárok podle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdy v případě, že je dlužník v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, vzniká věřiteli právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení, pokud výše této sazby není sjednána v jiné výši. Výše úroku z prodlení je upravena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k zaplacení částky ve výši 8 230 Kč s příslušenstvím, zahrnující příspěvky za příslušný počet dnů nepojištění a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení představují celkem 1 489 Kč. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.