16 C 67/2022-22 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky 4 575 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná ve dnech [datum], [datum] a [datum] použila hromadný dopravní prostředek žalobkyně - linku tramvaje [číslo] aniž by si zakoupila platný jízdní doklad. Žalobkyně se domáhá u každé jízdy zaplacení dlužného jízdného ve výši 25 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužných částek ode dne následujícího po dni, kdy byly jízdy vykonány, požadovala současně zaplacení zákonného úroku z prodlení až do zaplacení dlužné částky. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že žalovaná ve dnech [datum], [datum] a [datum] použila hromadný dopravní prostředek žalobkyně - linku tramvaje [číslo] aniž by si zakoupila platný jízdní doklad. Žalobkyně se domáhá u každé jízdy zaplacení dlužného jízdného ve výši 25 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, celkem 4 575 Kč. Jelikož žalovaná neuhradila jízdné a přirážku ke dni porušení své povinnosti, dostala se ode dne následujícího do prodlení. Po právní stránce posoudil soud uplatněný nárok v souladu s ustanovením § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014, v němž je stanovena povinnost přepravci po uzavření smlouvy o přepravě osoby přepravit cestujícího do místa určení a povinnost cestujícího zaplatit jízdné. Z § 2551 stejného zákona vyplývá, že podrobnosti při přepravě osob upraví přepravní řády. Současně soud posoudil uplatněný nárok v souladu s ustanovením § 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění zákona č. 23/2000 Sb., o drahách, kde je stanovena možnost uložit cestujícímu povinnost zaplatit přirážku k jízdnému a stanovena maximální výše přirážky ve výši 1 500 Kč. Podle ustanovení § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle ustanovení § 1968 a § 1970 citovaného občanského zákoníku, kdy v případě, že je dlužník v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinen zaplatit zákonné úroky z prodlení, pokud není sazba úroků z prodlení mezi účastníky sjednána. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný a zavázal žalovanou k zaplacení částky v celkové výši 4 575 Kč včetně příslušenství pohledávky od 10. 6., 17. 8. a [datum] do zaplacení. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení představují celkem 1 489 Kč. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.