16 C 72/2022-31 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 25. 10. 2021 domáhala zaplacení částky v celkové výši 19 917 Kč s příslušenstvím představující příspěvek dle zákona č. 168/1999 Sb. za nepojištění vozidel [registrační značka] pro případ újmy způsobené tímto vozidlem v období od 15. 7. 2019 do 31. 10. 2019 a od 15. 5. 2020 do 31. 7. 2020 ve výši 7 085 Kč a 5 070 Kč a dále vozidla [registrační značka] pro případ újmy způsobené tímto vozidlem v období od 7. 10. 2019 do 29. 2. 2020 ve výši 6 862 Kč. Dále žalobkyně požadovala u každého případu zaplacení poplatku za mimosoudní uplatněním práva dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., v návaznosti na § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb., ve výši 300 Kč/jeden případ, celkem 900 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou těchto částek, požadovala žalobkyně zaplacení zákonného úroku z prodlení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že žalovaný jako vlastník (provozovatel) osobního automobilu s objemem válců od 1850 cm3 do 2500 cm³, [registrační značka] neměl sjednáno v období od 15. 7. 2019 do 31. 10. 2019 a od 15. 5. 2020 do 31. 7. 2020, tedy po dobu 109 dnů a 78 dnů, pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem tohoto vozidla. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku k úhradě dlužné částky ve výši 7 085 Kč (109 dnů x 65 Kč) a 5 070 Kč (78 dnů x 65 Kč), přičemž denní sazba ve výši 65 Kč v případě nepojištění vozidla je upravena příslušnou vyhláškou. Dále žalovaný jako vlastník (provozovatel) osobního automobilu s objemem válců od 1350 cm3 do 1850 cm³, [registrační značka] neměl sjednáno v období od 7. 10. 2019 do 29. 2. 2020, tedy po dobu 146 dnů, pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem tohoto vozidla. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku k úhradě dlužné částky ve výši 6 862 Kč (146 dnů x 47 Kč), přičemž denní sazba ve výši 47 Kč v případě nepojištění vozidla je upravena příslušnou vyhláškou. Současně žalobkyně požadovala u všech tří nároků zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem 900 Kč. Celkový nárok žalobkyně představuje částku 19 917 Kč. Jelikož žalovaný ve lhůtě stanovené výzvami neuhradil tyto částky, dostal se do prodlení a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Po právní stránce posoudil soud uplatněný nárok v souladu s ustanoveními § 1 odst. 2 a § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a dále v souladu s prováděcí vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., v nichž je zakotvena povinnost vlastníka vozidla provozovat tuzemské vozidlo pouze s pojištěním odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. V případě porušení této povinnosti je vlastník (provozovatel) povinen uhradit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, přičemž výše příspěvku se určí jako násobek výše příslušné denní sazby dle ustanovení § 2 odst. 1 vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., s počtem dní, po které bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, tedy bez sjednání zákonného pojištění. Žalobkyně má dále nárok na zaplacení nákladů na uplatnění tohoto příspěvku v souladu s § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., v návaznosti na § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., který představuje částku 300 Kč. V případě příslušenství pohledávky soud posoudil uplatněný nárok podle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdy v případě, že je dlužník v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, vzniká věřiteli právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení, pokud výše této sazby není sjednána v jiné výši. Výše úroku z prodlení je upravena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k zaplacení částky v celkové výši 19 917 Kč s příslušenstvím, zahrnující příspěvky za příslušné počty dnů u všech tří nároků a 3 poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva v celkové výši 900 Kč. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 900 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 252 Kč Náklady řízení představují celkem 2 252 Kč. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.