16 C 73/2022-19 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 11. 11. 2021 domáhala po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 x 5 000 Kč za porušení povinnosti vrátit dvě pronajatá technická zařízení dle smlouvy uzavřené dne [datum] pod [číslo] do deseti dnů od ukončení smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, a to set-top box/CA. Vedle jistiny žalobkyně požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení od 20. 7. 2021 do zaplacení. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že žalovaná dne [datum] uzavřela s žalobkyní pod [číslo] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací pro přijímání televizního vysílání prostřednictvím internetu. Žalobkyně pronajala žalované v souvislosti se smlouvou technické zařízení, a to dva set-top boxy/CA Modul sériové č. [anonymizováno] a [anonymizováno]. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za nevrácení každého zapůjčeného zařízení ve sjednané lhůtě 10 dnů od ukončení smlouvy. Smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací byla ukončena odstoupením žalobkyně od smlouvy ke dni 31. 3. 2021 z důvodu prodlení žalované s úhradou plateb dle smlouvy. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení smluvních pokut za nevrácené zařízení ve výši 10 000 Kč, avšak na tuto výzvu nereagovala a smluvní pokutu žalobkyni neuhradila. V případě nároku na zaplacení smluvní pokuty soud postupoval v souladu s ustanovením § 2048 a § 2050 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdy v případě, že si strany pro případ porušení povinností sjednají smluvní pokutu, může věřitel požadovat úhradu smluvní pokuty bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud pouze na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, a to až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení od 20. 7. 2021 do zaplacení, neboť od tohoto data byla žalovaná v prodlení s úhradou dlužné částky. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení představují celkem 1 489 Kč. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.