16 C 97/2022-17 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 28. 12. 2021 domáhala zaplacení částky ve výši 3 020 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný cestoval dne [datum] a [datum] hromadným dopravním prostředkem žalobkyně - trolejbus linka 13 a dráha 01, aniž by si zakoupil platný jízdní doklad. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužného jízdného ve výši 20 Kč u jízdy dne 9. 12. 2020 a dvou přirážek k jízdnému ve výši 2x 1 500 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou této částky, požadovala žalobkyně současně zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty k dobrovolnému zaplacení dluhu. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že žalovaný dne [datum] (dráha 01) a [datum] (trolejbus linka 13) cestoval hromadným dopravním prostředkem žalobkyně, aniž by si zakoupil platný jízdní doklad. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužného jízdného ve výši 20 Kč u jízdy dne 9. 12. 2020 a dvou přirážek k jízdnému ve výši 2x 1 500 Kč. Tato skutečnost byla při přepravní kontrole zjištěna a s žalovaným byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole. Jelikož žalovaný neuhradil jízdné ani přirážky k jízdnému, dostal do prodlení po uplynutí lhůty k dobrovolnému zaplacení dluhu. Po právní stránce posoudil soud uplatněný nárok v souladu s ustanovením § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), v němž je stanovena povinnost přepravci po uzavření smlouvy o přepravě osoby přepravit cestujícího do místa určení a povinnost cestujícího zaplatit jízdné. Z § 2551 o. z. vyplývá, že podrobnosti při přepravě osob upraví přepravní řády. Dále soud posoudil uplatněný nárok v souladu s ustanovením § 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění zákona č. 23/2000 Sb., o drahách, kde je stanovena maximální výše přirážky ve výši 1 500 Kč. Podle ustanovení § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle ustanovení § 1968 a § 1970 o. z., kdy v případě, že je dlužník v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinen zaplatit zákonný úrok z prodlení, pokud není sazba úroků z prodlení mezi účastníky sjednána. Výše zákonných úroků z prodlení je upravena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k zaplacení částky 3 020 Kč společně s příslušenstvím. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, když další náklady řízení nebyly v žalobě specifikovány. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.