17 C 13/2022-45 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové 12.097,69 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny na adrese [adresa] v období od 3. 3. 2020 do 19. 8. 2020 ve výši 10.166,53 Kč. Dále byl nárok představován náklady souvisejícími se zjištěním neoprávněného odběru ve výši 1.931,16 Kč. Obě částky byly žalovanému řádně vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 28. 7. 2020, jejíž splatnost nastala 18. 8. 2020. Jelikož žalovaný neuhradil tuto částku ve lhůtě splatnosti, dostal se do prodlení a žalobkyně požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný do dne podání žaloby žalobkyni ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení byli v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzváni, nechť se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádří, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníci řízení byli současně poučeni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně převzala výzvu dne 13. 1. 2022 a žalovaný převzal výzvu fikcí dne 21. 1. 2022. Ve stanovené lhůtě se k výzvě vyjádřila pouze žalobkyně, která souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V souladu s ustanovením § 115 a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož má za to, že účastníci řízení proti takovému postupu nemají námitek. 3. V projednávané věci provedl soud dokazování a z protokolu o neoprávněném odběru elektřiny, z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa, z výpočtu celkové náhrady škody provedené žalobkyní, Energetického regulačního věstníku, z faktury [číslo] ze dne 9. 12. 2020, z ceníku služeb [anonymizována dvě slova], předžalobní upomínky ze dne 4. 1. 2021 a z poštovního podacího archu má soud za prokázané, že dne 19. 8. 2020 kontrolou provedenou žalobkyní bylo zjištěno, že žalovaný provádí na adrese [adresa], neoprávněný odběr elektřiny po odpojení odvodního vodiče z elektroměru. U elektroměrného rozvaděče bylo dne 19. 8. 2020 zjištěno porušení plomby na krytu svorkovnice elektroměru a připojení vodiče zpět do elektroměru, které nebyly provedeny provozovatelem distribuční soustavy. Doba neoprávněného odběru byla stanovena ode dne přerušení dodávky elektřiny, tj. ode dne 3. 3. 2020, do dne zjištění neoprávněného odběru, tj. do dne 19. 8. 2020. Bylo určeno odebrání elektřiny v množství 1.779 kWh, což představuje celkem 10.166,53 Kč. Další náklady pro provozovatele distribuční soustavy vznikly v souvislosti se zajišťováním neoprávněného odběru, přezkoušením měřících zařízení, případně dalších nákladů, což v daném případě představovalo částku 1.931,16 Kč Tyto náklady byly dodavatelskou společností žalobkyni vyfakturovány daňovým dokladem. Celková škoda, která vznikla žalobkyni v souladu s neoprávněným odběrem ze strany žalovaného, představovala částku 12.097,69 Kč (10.166,53 Kč + 1.931,16 Kč). Žalovaný byl vyzván k zaplacení této částky fakturou [číslo] ze dne 9. 12. 2020, jejíž splatnost nastala 30. 12. 2020. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Na předžalobní výzvu žalovaný nereagoval a dlužnou částku ke dni podání žaloby neuhradil. 4. Podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo, pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci, nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. 5. Podle § 51 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. 6. Podle § 51 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 7. Podle § 9 odst. 1 vyhl. č. 82/2011 Sb., při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. 8. Podle § 9 odst. 2 vyhl. č. 82/2011 Sb., v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. 9. Podle § 9 odst. 12 vyhl. č. 82/2011 Sb., součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny. 10. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Po vyhodnocení skutkového stavu věci a aplikaci shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že se žalovaný dopustil v odběrném místě, do kterého byla přerušena dodávka elektrické energie dne 3. 3. 2020, neoprávněného odběru elektřiny, která byla zjištěna při kontrole dne 19. 8. 2020. Kontrolou stavu elektroměru byl zjištěn stav neoprávněně odebrané elektřiny a dále vznikly náklady spojené s přezkoušením elektroměru a jeho novou instalací. Žalovaný byl vyzván k náhradě škody, která vznikla žalobkyni v příčinné souvislosti s neoprávněným odběrem elektřiny, avšak žalovaný na tuto výzvu nereagoval. Současně zavázal soud žalovaného zaplatit žalobkyni z žalované částky roční úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2015 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti faktury, jíž žalobkyně vyčíslila žalovanému svou škodu. Lhůta splatnosti žalobního nároku byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč. Dále soud přiznal žalobkyni dle ustanovení § 2 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případě podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu, paušální náhradu nákladů řízení za čtyři úkony, a to za výzvu k plnění, sepsání žaloby, ve výši 2× 300 Kč.