17 C 5/2022-19 — Okresní soud v Bruntále

Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6.500 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum]. Na základě výše uvedené smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému částku 9.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit půjčku včetně poplatku 8.075 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 285 Kč. Žalovaný byl povinen na základě smlouvy o půjčce hradit právnímu předchůdci žalobkyně poplatky za služby spojené s půjčkou dle sazebníku právního předchůdce žalobkyně. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly příslušné obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný neplnil řádně svou povinnost vyplývající ze shora uvedené smlouvy, když nehradil splátky řádně a včas. Žalobkyně uplatnila vůči žalovanému nárok na bezdůvodné obohacení, nikoliv nárok z titulu platně uzavřené smlouvy. Žalobkyně provedla vyčíslení dluhu ke dni podání žaloby, kdy jistina činila částku 6.500 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci byli v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzváni, nechť se vyjádří ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy, zda se vzdávají práva účasti na projednávání věci, případně, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně i žalovaný byli současně poučeni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně obdržela výzvu dne 24. 1. 2022, žalovaný převzal výzvu fikcí dne 9. 2. 2022. Ve stanovené lhůtě se k výzvě nevyjádřil žádný z účastníků. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož má za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek. Pokud se týká aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, soud dospěl ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] k závěru, že v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku věřitel, tedy [právnická osoba] postoupil svou pohledávku písemnou smlouvou žalobkyni, přičemž tento úkon není vázán na souhlas žalovaného. S postoupením pohledávky přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. V souladu s § 1882 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku byl žalovaný o postoupení pohledávky uvědoměn, a to písemným podáním postupitele i postupníka. Z této skutečnosti tedy vyplývá, že společnost [právnická osoba] je aktivně legitimována k podání této žaloby. V projednávané věci provedl soud dokazování nespornými skutkovými tvrzeními žalobkyně, smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], obchodními podmínkami, výpisem z účtu právního předchůdce žalobkyně, oznámeními právního předchůdce žalobkyně, předžalobní výzvou ze dne [datum], kdy bylo zjištěno, že na základě výše uvedené smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému částku 9.000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 9.000 Kč. Žalobkyně provedla vyčíslení dluhu ke dni podání žaloby, kdy jistina činila částku 6.500 Kč. Do dne podání žaloby žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 až 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě shora zjištěného soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční hotovost na základě neplatného právního jednání. Žalovanému vznikla povinnost vrátit částku poskytnutou na základě neplatného jednání v souladu s ustanovením § 2991 občanského zákoníku. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je s ohledem na výše uvedené oprávněný a žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá přímo ze zákona, neboť se žalovaný dostal do prodlení po výzvě žalobkyně k vrácení platby poskytnuté bez právního důvodu a jeho výše byla stanovena v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě žalobkyně v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč. Dále odměna advokáta podle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s ustanovením § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, učiněny byly tři úkony, a to převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby, dále tři režijní paušály po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobkyni dále přísluší náhrada 21 % DPH podle ustanovení § 137 o. s. ř. ve výši 189 Kč. Náklady řízení ve výši 1.489 Kč jsou podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám právního zástupce žalobkyně. Aplikováno ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. s ohledem na podobu žalobního návrhu a počet právních věcí vedených u Okresního soudu v Bruntále, v nichž žalobkyně opakovaně uplatňuje skutkově i právně podobné nároky stejným způsobem.