18 C 205/2022-19 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 18. 2. 2022, ve znění doplnění ze dne 22. 7. 2022, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1.869,75 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od 25. 4. 2013 z titulu porušení zákaznické smlouvy [číslo] k telefonnímu číslu [číslo], uzavřené mezi žalovanou a [anonymizováno] [právnická osoba] Žalovaná nezaplatila vyúčtování [číslo] ze dne [datum], splatné dne 24. 4. 2013. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Přes předžalobní upomínku žalovaná nezaplatila ničeho. 2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky. 4. Účastníci byli v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzváni, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně i žalovaná byly současně poučeny, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně převzala výzvu dne 6. 9. 2022, žalovaná fikcí dne 18. 9. 2022. Ve stanovené lhůtě se žádný z účastníků nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaná proti takovému postupu nemají námitek. 5. Z účastnické smlouvy, z všeobecných obchodních podmínek, z vyúčtování, z upomínky, ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, z oznámení postoupení pohledávek, včetně dokladu o odeslání a z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Společnost [anonymizováno] [právnická osoba] a žalovaná ještě pod rodným příjmením [příjmení] uzavřely dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo] k telefonnímu číslu [číslo], na základě které operátor poskytoval žalované služby elektronických komunikací. Fakturou ze dne [datum], [číslo] splatnou dne 24. 4. 2013, vyúčtoval operátor žalované mimo jiné zvonění, obrázky, hry (22ks) v ceně 1.328,25 Kč bez DPH, dále poplatek za službu [anonymizováno] SMS info za částku 3 Kč bez DPH za celkem 10 SMS zpráv, poplatek za službu MMS Info za částku 180,83 Kč bez DPH (4 MMS) a za volání na asistenční služby 33,17 Kč bez DPH. Upomínkou ze dne 11. 4. 2013 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky. [anonymizováno] [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě došlo k postoupení pohledávek, přičemž z přílohy č. 1 vyplývá, že šlo i o pohledávku za žalovanou, která byla identifikovaná číslem účastnické smlouvy, osobními údaji žalovaného, i výší jednotlivých postoupených nároků. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem ze dne 3. 12. 2019, odeslaným následujícího dne ze strany původního věřitele. Naposledy byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 9. 3. 2020, odeslanou téhož dne na adresu [obec a číslo]. 6. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. 7. Dle ustanovení § 517 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 8. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pohledávka za žalovanou byla řádně identifikována, žalovaná byla o postoupení pohledávky informována a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou. 9. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o službách elektronických komunikací ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb., přičemž žalovaná porušila základní povinnost plynoucí z této smlouvy, a sice hradit cenu sjednaných služeb na základě vyúčtování, když žalobkyně předložila fakturu, která ze strany žalované zůstala nezaplacena. Jednotlivé nároky nepodléhají pravomoci ČTÚ, ale jde o plnění třetích stran. Výše jednotlivých nároků vyplývá z faktury, nárok pak přímo ze smlouvy, když žalovaná tyto služby čerpala a dobrovolně využívala, už však za ně neplatila. Výše jednotlivých poplatků vychází z ceníku těchto služeb. 10. Dnem následujícím po splatnosti faktury se tak žalovaná ocitla v prodlení ve smyslu ustanovení § 517 odst. 1, 2 občanského zákoníku platného k tomuto dni, tedy zákona č. 40/1964 Sb. a žalobkyni tak náleží od tohoto dne úrok z prodlení stanovený dle nařízení vlády č. 142/1992 Sb., který v okamžiku prodlení činil 7,05 % ročně. Úrok z prodlení je žalovaná povinna hradit až do úplného zaplacení dlužné částky. S ohledem na výše uvedené soud shledal nárok žalobkyně zcela důvodný, žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovanou zavázal k úhradě jednotlivých částek tak, jak jsou specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí věci a sepis podání) a tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení celkem činí 1.489 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně. 12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.