18 C 252/2022-24 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 19. 7. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4.320 Kč se zákonným úrokem ve výši 690,77 Kč a s náklady na uplatnění ve výši 63 Kč s tím, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, na základě čehož ji vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušené evidence a tuto povinnost splnila dne [datum]. Žalovaná však nedostála své zákonné poplatkové povinnosti, když nezaplatila televizní poplatky za období července 2019 do února 2022, tj. za 32 měsíců v celkové částce 4.320 Kč. Z případných mimořádných plateb byly uhrazeny nejstarší dlužné částky žalované. Žalobkyně odkázala na ustanovení § 7 odst. 2 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb., z nichž odvozuje svůj nárok. Žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky, kterou však žalovaná ani v dodatečné lhůtě nesplnila. Žalobkyně proto požadovala úrok z prodlení dle předpisu práva občanského, přičemž kapitalizovala tyto úroky ode dne prodlení s každou platbou poplatku do dne vyhotovení žaloby v celkové částce 690,77 Kč Náklady spojené s uplatněním pohledávky vyplývají dle žalobkyně z Rámcové smlouvy o poskytování služeb ze dne [datum] uzavřené mezi [anonymizována dvě slova] a společností [právnická osoba] 2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. 3. Proti platebnímu rozkazu podala žalovaná odpor, v němž uvedla, že rozhlas ani televizi nepoužívá, neboť ji zrušila v roce 2017, kdy zemřel její manžel. Z důvodu zbytkového sluchu by je ani nemohla poslouchat a to bylo dalším důvodem, proč tuto službu zrušila. Současně požádala o prominutí tohoto poplatku. 4. Žalobkyně k odporu žalované uvedla, že žalovaná nezpochybňuje svou přihlášku, ale pouze uvádí, že v roce 2017 mělo dojít k odhlášení. Takové odhlášení ani změnu adresy pro doručování však žalobkyně neeviduje. Žalovaná tak nesplnila svou povinnost oznámit všechny rozhodné změny do 15 dnů od jejich vzniku. Dle § 8 odst. 8 písm. a) zákona je totiž poplatník, který přestal být poplatníkem ve smyslu § 3 zákona, tedy přestal vlastnit, držet nebo užívat televizní přijímač, povinen se z evidence odhlásit. Do doby odhlášení tak zůstává poplatníkem a svědčí mu zákonná povinnost hradit televizní poplatek. Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky výzvou ze dne [anonymizována dvě slova] [rok], kterou si žalovaná osobně převzala. Žalovaná však nekontaktovala žalobkyni ani se jinak nesnažila věc řešit, aby tak předešla soudnímu sporu. Žalobkyně proto navrhla žalobě v celém rozsahu vyhovět. 5. Soud nařídil jednání na den 14. 11. 2022, k němuž se žádný z účastníků nedostavil a jednáno tak bylo v jejich nepřítomnosti postupem dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu. 6. Z potvrzení o přihlášení, z upomínky včetně dokladu o doručení a ze specifikace úroku z prodlení soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalovaná se jako poplatník televizního poplatku přihlásila v dubnu [rok]. Výzvou ze dne [datum], která ji byla doručena do vlastních rukou dne 14. 4. 2022, bylo žalované sděleno, že dluží na nezaplacených poplatcích k tomuto dni celkem 6.408 Kč a to za nezaplacené koncesionářské poplatky za období od února 2018 do dubna 2022. Ze specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v celkové částce 690,77 Kč vyplývá, že počátek úročení poplatků je vždy od 16. dne daného kalendářního měsíce a konec úročení ke dni podání žaloby, tj. k 19. 7. 2022. 7. Podle ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, se televizní poplatek platí za zařízení technicky způsobilého individuálně volitelné reprodukcí televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských radiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového a televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen televizní přijímač). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. 8. Podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 9. Podle ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, činí měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč, měsíčně výše televizního poplatku 135 Kč. 10. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. 11. Podle ustanovení § 8 odst. 8 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, z evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je povinen se odhlásit poplatník, který a) přestal být poplatníkem podle tohoto zákona, b) byl osvobozen podle § 4 odst. 1, c) neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek podle § 5 odst. 2, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení. Při odhlášení je povinen připojit písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností. Odhlašuje-li se z evidence poplatníků fyzická osoba, která podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek, je v čestném prohlášení povinna dále uvést jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu poplatníka, s nímž žije ve společné domácnosti a který splnil oznamovací povinnost podle odstavce 2. 12. Podle ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřena lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 13. Po provedeném dokazování a podřazení pod výše citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Bylo prokázáno, že žalovaná je poplatníkem televizního poplatku a svou zákonnou povinnost si neplnila, když provedeným dokazováním bylo sice prokázáno, že žalovaná dluží žalobkyni částku vyšší, žalobkyně však požaduje nezaplacené poplatky pouze za období 3 let, které předcházejí dni podání žaloby. V souladu s ustanovením § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, je koncesionářský poplatek splatný nejpozději 15. dne daného kalendářního měsíce. Provedeným dokazováním bylo dále prokázáno, že žalobkyně splnila svou zákonem stanovenou povinnost a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, a proto má nárok i na úrok z prodlení. Žalobkyně úrok kapitalizovala v částce 690,77 Kč, když správně zohlednila splatnost poplatku a soud přezkoumal tuto výši, kterou shledal správnou. S ohledem na výše uvedené soud proto zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 4.320 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 690,77 Kč. 14. Soud však nemohl vyhovět požadavku žalobkyně na zaplacení částky 63 Kč vyplývající z Rámcové smlouvy o poskytování služeb ze dne [datum]. Jak však vyplynulo z předložených listin, výzva byla ze strany žalobkyně vyhotovena dne 4. 4. 2022, tedy před účinností i platností smlouvy, z níž má být dovozován tento nárok. Současně tento nárok nemá oporu v zákoně č. 348/2005 Sb., který s jedinou sankcí pro případ prodlení, počítá výslovně toliko se zákonným úrokem z prodlení, ač by jej jinak bylo možno dovodit z ustanovení občanského zákoníku. Tento zákon ale zpřísňuje podmínky, za kterých může být soudem přiznán. Výslovnou zmínku o právu na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky však nezmiňuje. Soud proto tento nárok musel zamítnout. 15. Namítala-li žalovaná, že televizi zrušila, pak tuto skutečnost nijak neprokázala a svou neúčastí u jednání se zbavila možnosti být v tomto směru poučena. Žalované se tak nepodařilo prokázat, že splnila podmínky § 8 odst. 8 zákona a došlo u ní k zániku poplatkové povinnosti. Zákon počítá i s tzv. osvobozením, které by se možná mohlo vztahovat i na žalovanou, ale je to právě na žalované, která by měla činit patřičné kroky, pokud skutečně není vlastníkem televizního přijímače, aby řádně ukončila svou evidenci a do budoucna předešla dalším problémům, příp. si zjistila, zda náhodou nesplňuje podmínky pro osvobození od jejich placení. Obě varianty ale počítají s tím, že je pak nutné tuto evidenci formálně ukončit. Navrhovala-li žalovaná prominutí tohoto poplatku, tak tato žádost není v kompetenci soudu. 16. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přizna