18 C 290/2021-30 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 13. 9. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6.400 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 13. 1. 2021 do zaplacení s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 5.000 Kč, který měl být splacen v celé výši dne 12. 1. 2021 Smlouvou byl sjednán úrok ve výši 2 % denně, což představovalo částku 100 Kč denně. Žalobkyně požadovala poplatek – úrok pouze za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti úvěru v celkové výši 1.400 Kč. Předmětem žaloby tak byla pouze jistina úvěru ve výši 5.000 Kč a právě poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1.400 Kč. Úvěr byl žalovanému vyplacen převodem na jeho běžný účet. Žalovaný do dnešního dne úvěr nezaplatil, a to ani přes upomínky, když poslední ze strany právního zástupce žalobkyně byla datována dne 22. 3. 2021. 2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky. 4. Soud nejprve nařídil jednání na den 7. 2. 2022, z něhož se žalobkyně omluvila, žalovaný se v den jednání omluvil telefonicky ze zdravotních důvodů a požádal o odročení jednání. Soud proto jednání odročil na den 1. 3. 2022, přičemž žalobkyně se z tohoto jednání řádně omluvila, žalovaný v den jednání telefonicky sdělil, že na jednání zapomněl a že se k jednání nestihne dostavit, proto souhlasil s rozhodnutím v jeho nepřítomnosti. 5. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne [datum], z potvrzení o přijaté platbě, z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalovaný provedl dne [datum] platbu ve výši 1 Kč ve prospěch účtu žalobkyně. Žalobkyně jako společnost a žalovaný jako klient uzavřeli dne [datum] prostředky komunikace na dálku smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] kde žalovaný je označený prostřednictvím místa podnikání a identifikačního čísla. Smlouvou bylo sjednáno, že společnost poskytne klientovi úvěr ve výši 5.000 Kč na dobu 14 dnů ode dne čerpání úvěru za poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 % denně z nesplaceného zůstatku úvěru. Den konečné splatnosti úvěru byl sjednán na 12. 1. 2021. Klient se zavázal vrátit společnosti veškeré poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit jeho příslušenství a poplatky za poskytnutí úvěru a další případné finanční závazky vzniklé na základě této smlouvy, nejpozději poslední den doby trvání úvěru. Pro případ prodlení s úhradou úvěru nebo části byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně, a dále smluvní úrok z prodlení, který v případě prodlení trvajícího do 90 dnů od data konečné splatnosti úvěru činil 0,5 % denně a v případě prodlení trvajícího déle než 90 dnů ode dne konečné splatnosti činil 0,02 % denně. Úvěr byl žalovanému zaslán na stejný účet, z něhož žalovaný provedl platbu, a to dne [datum] ve výši 5.001 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 22. 3. 2021, odeslanou téhož dne, byl žalovaný naposled vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 14.850,16 Kč do tří dnů s upozorněním na soudní řešení věci. 6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 5.000 Kč na dobu 14 dnů a žalovaný se zavázal platit denně poplatek za poskytnutí úvěru, který je ve své podstatě úrokem, ve výši 2 % denně odpovídající částce 100 Kč. Ve smlouvě je výslovně uvedeno, že se jedná o smlouvu uzavřenou mezi podnikateli, přičemž žalovaný v tomto směru netvrdil žádné jiné skutečnosti a nebylo tak možné dospět k závěru o možnosti aplikace ustanovení § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Za této situace tak žalovanému nenáležela žádná ochrana, kterou by měl jinak spotřebitel. Z dikce znění smlouvy vyplývá, že se jedná o úvěr mezi podnikateli v rámci jejich podnikatelské činnosti, ač soud má o této skutečnosti s ohledem na výši úvěru, jakož i dobu jeho čerpání, významné pochybnosti. Žalobkyni se podařilo prokázat, že žalovanému poskytla částku 5.000 Kč a podařilo se ji také prokázat, v jaké výši byl sjednán úrok či poplatek. Současně je zjevné, že žalovaný porušil základní povinnost plynoucí z úvěrového vztahu, a sice úvěr řádně zaplatit spolu s příslušenstvím ve sjednané lhůtě a dnem následujícím po splatnosti úvěru se tak ocitl v prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 a 1970 občanského zákoníku a je tak povinen hradit úrok z prodlení, jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a který v okamžiku prodlení činil 8,25 % ročně. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k úhradě dlužné částky tak, jak je specifikována ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí věci a sepis podání) a tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení celkem činí 1.489 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně. 9. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.