19 C 116/2022-58 — Okresní soud v Bruntále

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 31. 7. 2018 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky 27 395 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 214,82 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 276,44 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 28 976,43 Kč od 15. 6. 2018 do 30. 7. 2018, z částky 4 976,43 Kč od 31. 7. 2018 do zaplacení, úroku ve výši 27 % ročně z částky 28 976,43 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. <b>Odvodnění:</b> 1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 51 395 Kč se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným ke dni 14. 6. 2018 ve výši 4 276,44 Kč, smluvním úrokem kapitalizovaným ke dni 14. 6. 2018 ve výši 8 214,82 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 28 976,43 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, smluvním úrokem ve výši 27 % ročně z částky 28 976,43 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. Uvedl, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], dne 8. 4. 2016 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které si žalovaný půjčil částku 32 000 Kč, kterou byl povinen uhradit s navýšením ve výši 27 395 Kč formou 60ti týdenních splátek. Žalovaný nehradil splátky řádně. Splatnost pohledávky věřitele ze smlouvy nastala dnem 2. 6. 2017. Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný je bydlištěm v Irsku, čímž je dán cizí prvek řízení. Mezinárodní i místní příslušnost zdejšího soudu vychází z článku 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podle kterého osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. 4. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], dne 8. 4. 2016 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které si žalovaný půjčil částku 32 000 Kč, kterou byl povinen uhradit s navýšením ve výši 27 395 Kč formou 60ti týdenních splátek. Žalovaný uhradil celkem 8 000 Kč. V zákaznické kartě žalovaný uvedl, že je svobodný, má dvě nezaopatřené děti, pracuje jako kuchař s příjmem 47 115 Kč měsíčně. Výdaje činí nájem / inkaso 10 800 Kč, telefon 600 Kč, domácnost 12 000 Kč (smlouva, tabulka umoření, zákaznická karta). Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, kdy postupitel oznámil postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum] s výzvou k úhradě dluhu do 10ti dnů od doručení, který byl odeslán poštou dne [datum] (oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). 6. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům. 7. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce, kdy převzal peněžitou zápůjčku ve výši uvedené ve smlouvě. Žalobkyně neprokázala splnění povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, když k důkazu předložila pouze zákaznickou kartu obsahující informace sdělené žalovaným, nepředložila žádné další listiny, které měly být dle zákaznické karty žalovaným doloženy k ověření údajů sdělených žalovaným. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., § 580 odst. 1, § 588 občanského zákoníku je proto smlouva o zápůjčce absolutně neplatná. Účastníci neplatné smlouvy jsou povinni vrátit navzájem poskytnutá plnění z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni rozdíl mezi částkou zápůjčky a splacenými splátkami, tedy částku 24 000 Kč Vedle jistiny je povinen zaplatit dle § 1970 občanského zákoníku též úrok z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu prodlení počínající po uplynutí lhůty k plnění dle oznámení o postoupení pohledávek s domněnkou doručení dle § 573 občanského zákoníku. Dle § 1879 občanského zákoníku byla pohledávka žalobkyni postoupena. Ve zbývající části soud žalobu zamítl. 8. Podle ust. § 151 odst. 1 občanského soudního řádu soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný úspěšný ve věci náklady řízení nepožadoval.