19 C 55/2022-38 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení pohledávek ze smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], a to ze smlouvy ze dne 6. 3. 2017 [číslo] se zápůjčkou ve výši 12 000 Kč, částky 16 710 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 680,75 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 657,50 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, ze smlouvy ze dne 12. 12. 2016 [číslo] se zápůjčkou ve výši 9 000 Kč, částky 9 090 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 118,03 Kč, 7 000,37 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 7 000,37 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena z údajů uvedených žalovaným v kartě zákazníka, kde uvedl, že je zaměstnán s příjmem 14 789 Kč, respektive 10 100 Kč, nemá vyživovací povinnost, nemá závazky z úvěru. Pohledávky byly žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které si žalovaný zapůjčil částku 9 000 Kč, kterou byl povinen uhradit s navýšením ve výši 6 660 Kč formou 58 týdenních splátek (smlouva). Do karty zákazníka žalovaný uvedl, že žije s rodiči, rodinný stav nevyplnil, je zaměstnán u obecního úřadu s příjmem 10 100 Kč, má výdaje na bydlení 500 Kč, osobní výdaje 3 500 Kč, splátky úvěru 840 Kč (karta zákazníka). 5. Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], dne 6. 3. 2017 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které si žalovaný zapůjčil částku 12 000 Kč, kterou byl povinen uhradit s navýšením ve výši 8 880 Kč formou 58 týdenních splátek (smlouva). Do karty zákazníka žalovaný uvedl, že je svobodný, žije s rodiči, je zaměstnán u obecního úřadu s příjem 9 789 Kč, dalším příjmem 5 000 Kč, výdaje na bydlení 1 200 Kč, osobní výdaje 3 500 Kč, splátky úvěru 1 080 Kč, další výdaje (pojištění, daně) 1 727 Kč (karta zákazníka). 6. Podle tabulky plateb žalovaný zaplatil ve splátkách celkem 10 740 Kč bez rozlišení právního důvodu závazku (tabulka plateb). Pohledávky byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni, kdy postupitel oznámil postoupení pohledávky dopisem ze dne 29. 11. 2019 s výzvou k úhradě dluhu do 10ti dnů od doručení, který byl odeslán poštou 13. 12. 2019 (oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). 7. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům. 8. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvy o zápůjčce, kdy převzal peněžité zápůjčky ve výši uvedené ve smlouvě. Žalobkyně neprokázala splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy ze strany poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. K důkazu doložil pouze tzv. karty zákazníka s údaji o poměrech žalovaného sdělenými žalovaným. Nedoložil žádné další listiny, které jako přílohy měly být žalovaným ke kartě přiloženy. Navíc z uvedených údajů vyplývá, že žalovaný dosahoval minimální mzdy, výdaje neměl téměř žádné, u druhé zápůjčky měl navíc výdaje ze spotřebitelského úvěru a další výdaje na odvodech, kdy současně byly navýšeny i jeho příjmy o vedlejší příjem bez bližších údajů o původu příjmu. Údaje sdělené žalovaným nebyly nikterak doloženy. Proto dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., § 580 odst. 1, § 588 občanského zákoníku jsou smlouvy o zápůjčce absolutně neplatné. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení spočívající ve výši zapůjčené částky snížené o zaplacené splátky. Žalovaný uhradil celkem 18 757 Kč, přičemž podle ust. § 1933 odst. 1 občanského zákoníku je třeba plnění u vícero závazků stejného zajištění započítat nejprve na závazek nejdříve splatný. Žalovaný tak zcela splnil závazek vyplývající ze zápůjčky ze dne [datum], přičemž je povinen uhradit bezdůvodné obohacení v souvislosti se zápůjčkou ze dne [datum] ve výši 10 260 Kč Vedle jistiny je povinen zaplatit dle § 1970 občanského zákoníku též úrok z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu prodlení počínající po uplynutí lhůty k plnění dle oznámení o postoupení pohledávek s fikcí doručení dle § 573 občanského zákoníku. Ve zbývající části soud žalobu zamítl. 9. Podle ust. § 151 odst. 1 občanského soudního řádu nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení s tím, že úspěšný žalovaný náklady řízení neúčtoval.