19 C 56/2022-39 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení pohledávek ze smluv o půjčce uzavřených s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], a to ze smlouvy ze dne 29. 2. 2016 [číslo] s půjčkou ve výši 12 000 Kč, částky 16 780 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 669,47 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 584,05 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, ze smlouvy ze dne 10. 12. 2015 [číslo] s půjčkou ve výši 8 000 Kč, částky 7 280 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 882,37 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 308,81 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 606,37 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 5 606,37 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Úvěruschopnost žalované byla posouzena z údajů uvedených žalovanou v kartě zákazníka, přičemž žalovaná doložila 29. 2. 2016 pracovní smlouvu, výplatní pásky, smlouvu o nájmu, doklady SIPO, 10. 12. 2015 doložila pracovní smlouvu, výplatní pásky a nájemní smlouvu. Pohledávky byly žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], dne 10. 12. 2015 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které si žalovaná půjčila částku 8 000 Kč, kterou byla povinna uhradit s navýšením ve výši 5 920 Kč formou 58 týdenních splátek (smlouva). Do karty zákazníka žalovaná uvedla, že je nájemcem, má tři nezaopatřené děti, je zaměstnána u obecního úřadu s příjmem 13 000 Kč, dalším příjmem 6 000 Kč, dávkami státní sociální podpory ve výši 11 500 Kč, hradí nájemné 4 000 Kč, výdaje domácnosti činí 13 000 Kč, jiné závazky 1 500 Kč, výdaje na telefon 500 Kč (karta zákazníka). 5. Žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které si žalovaná půjčila částku 12 000 Kč, kterou byla povinna uhradit s navýšením ve výši 8 880 Kč formou 58 týdenních splátek (smlouva). Do karty zákazníka žalovaná uvedla, že je vdaná, je nájemcem, má tři nezaopatřené děti, je zaměstnána u obecního úřadu s příjmem 12 000 Kč, dalším příjmem 5 000 Kč, dávkami státní sociální podpory ve výši 10 500 Kč, hradí nájemné 4 500 Kč, výdaje domácnosti činí 11 000 Kč, splátky úvěru 3 600 Kč (karta zákazníka). 6. Podle tabulky plateb žalovaná zaplatila ve splátkách celkem 10 740 Kč bez rozlišení právního důvodu závazku (tabulka plateb). Pohledávky byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, kdy postupitel oznámil postoupení pohledávky dopisem ze dne 6. 12. 2019 s výzvou k úhradě dluhu do 10ti dnů od doručení, který byl odeslán poštou [datum] (oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). 7. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům. 8. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvy o půjčce, kdy převzala peněžité půjčky ve výši uvedené ve smlouvě. Žalobkyně neprokázala splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy ze strany poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. K důkazu doložila pouze tzv. karty zákazníka s údaji o poměrech žalované sdělenými žalovanou. Nedoložila žádné další listiny, které jako přílohy měly být žalovanou ke kartě přiloženy. Navíc z uvedených údajů vyplývá, že žalovaná žila v nájmu se třemi nezaopatřenými dětmi, vykonávala veřejně prospěšné práce s minimální mzdou a byla doplácena dávkami státní sociální podpory. Proto dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., § 580 odst. 1, § 588 občanského zákoníku jsou smlouvy o půjčce absolutně neplatné. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení spočívající ve výši půjčené částky snížené o zaplacené splátky. Žalovaná uhradila celkem 10 740 Kč, přičemž podle ust. § 1933 odst. 1 občanského zákoníku je třeba plnění u vícero závazků stejného zajištění započítat nejprve na závazek nejdříve splatný. Žalovaná tak zcela splnila závazek vyplývající z půjčky ze dne 19. 12. 2015, přičemž je povinna uhradit bezdůvodné obohacení v souvislosti s půjčkou ze dne 29. 2. 2016 ve výši 9 260 Kč Vedle jistiny je povinna zaplatit dle § 1970 občanského zákoníku též úrok z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu prodlení počínající po uplynutí lhůty k plnění dle oznámení o postoupení pohledávek s fikcí doručení dle § 573 občanského zákoníku. Ve zbývající části soud žalobu zamítl. 9. Podle ust. § 151 odst. 1 občanského soudního řádu nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení s tím, že úspěšná žalovaná náklady řízení neúčtovala.