7 C 55/2022-70 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 7262,07 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná uzavřel dne 13. 4. 2018 s žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše disponibilního úvěrového limitu ve výši 10 000 Kč, která se zavázal žalovaný vrátit spolu s úroky a poplatky, a to ve splátkách 362 Kč měsíčně. Podpisem smlouvy přistoupil ke smlouvě o skupinovém pojištění pro případ ztráty schopnosti splácet úvěr a zavázal se hradit měsíčně pojištění ve výši 0,65 % aktuálního dluhu. Předmětem čerpání byl nákup notebooku Lenovo ThinkPad v hodnotě 6588 Kč. Čerpal pouze tuto účelovou část úvěru, která byla zaslána na účet obchodníka dne [datum]. Žalovaný si neplnil řádně a včas sjednané splátky, vzhledem k opakovanému prodlení žalobkyně dopisem ze dne [datum] odstoupila od smlouvy. Na splátkách uhradil celkem 1087,02 Kč. Celkový dluh žalovaného ve výši 7262,07 Kč se skládá z poskytnutých nevrácených peněžních prostředků ve výši 6362,79 Kč, dlužných splátek pojištění ve výši 98,82 Kč a dlužných běžných úroků vyčíslených ke dni odstoupení na částku 626,32 Kč a dlužné úhrady nákladů za upomínky ve výši 174,14 Kč. K zaplacení byl vyzván dopisem ze dne [datum], nic nebylo plněno. 2. Na výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení k přezkoumání úvěru schopnosti žalovaného v návaznosti na ust. § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. Sb. o spotřebitelském úvěru a doložení důkazů žalobkyně uvedla, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele. Uvedl a svým podpisem žalovaný stvrdil, že jeho měsíční příjem činí celkem 32 652 Kč. Nemá žádné srážky ze mzdy a exekuce – závazky po splatnosti. Náklady na splátky půjček, leasingu a úvěru činí měsíčně 3550 Kč, náklady na nájemné/hypotéky činí 6500 Kč. Výdaje žalobkyně prověřila a vyhodnotila na základě telefonického prověřování, zaslaného výpisu z účtu, vlastního statistického modelu s přihlédnutím k životnímu a existenčnímu minimu. Výdaje žalované stanovil na částku 7750 Kč, dále přičetl náklady na splátky nového úvěru od žalobkyně ve výši 362 Kč a výdaje na splátky 550 Kč (ověřeno v CRIF), výdaje na nájem 6500 Kč ověřeny telefonicky. Z výpisu z účtu byl zjištěn příjem 32 652 Kč. Na základě výše uvedeného dospěla žalobkyně k závěru, že příjem žalovaného byl dostatečný pro krytí existenčních výdajů a splátek. 3. Z předložených listin, Smlouvy o spotřebitelském úvěru iplatba [číslo] karty zákazníka, přehledu plateb, Oznámení odstoupení od smlouvy ze dne 3. 12. 2018, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, výpisu z účtu žalovaného, zprávy o posouzení úvěruschopnosti, a předžalobní upomínky vzal soud za zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli Smlouvu o spotřebitelském úvěru, jak byl označen výše, na základě které byl žalovanému poskytnut disponibilní úvěrový limit ve výši 10 000 Kč. Předmětem čerpání byl nákup Lenovo ThinkPad T520 s celkovou kupní cenou 6588 Kč, v této výše čerpán úvěr, počet měsíčních splátek 24 po 329 Kč + měsíční pojistné 33 Kč celkem 362 Kč, roční úroková sazba 19,54%. Pro případ posouzení úvěru schopnosti žalovaný doložil výpis z účtu, z něhož byl zjištěn jeho příjem a výdaje v [číslo], doložil OP, řidičský průkaz. Žalobce provedl lustraci v registru [příjmení], insolvenčním rejstříku. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně odstoupila o smlouvy o úvěru pro neplnění řádných splátek a současně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 7262,07 Kč. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně odstoupila od smlouvy o úvěru, a oznámila zánik pojištění. (dle poštovního archu odesláno [datum]). Žalovaný uhradil v období 04/2018 do 03/2022 celkem 1087,02 Kč. Předžalobní výzvou byl žalovaný opětovně vyzván k plnění dne [datum]. 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě které žalovaný čerpal úvěr na nákup spotřebního zboží – Lenovo ThinkPad T520 v hodnotě 6 588 Kč. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně zkoumala řádně ve smyslu ust. § 86 zákona č. 256/2016 Sb. Žalovaný neplnil řádně a včas sjednané splátky, kdy mu byl vyčíslen dluh, který nesplnil ani na základě výzvy. Žalobní nárok je důvodný, proto bylo žalobě vyhověno v celém rozsahu, včetně zákonného úroku z prodlení, je-li žalovaný v prodlení s finančním plněním vůči žalobkyni dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Žalobkyni tak náleží úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud v souladu s § 142 odst. 1 ve spojení s 142a odst. 1 o. s. ř. Jelikož byla žalobkyně v řízení plně procesně úspěšná, byly jí přiznány účelně vynaložené náklady řízení představující zaplacený soudní poplatek ve výši 1000 Kč a náklady právního zastoupení dle § 7 bod 5 vyhlášky § 11 a),d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 1500 Kč, dle 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 3x režijní paušál po 300 Kč + 21% DPH 1134 Kč Náklady řízení celkem pak činí 7 534 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce.