8 C 170/2022-45 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 18. 3. 2022 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 9.866,71 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o bankovních produktech a službách a zřídila a vedla pro žalovaného bankovní účet č. [bankovní účet]. Současně poskytla žalovanému kontokorentní úvěr [anonymizováno] do výše povoleného úvěrového limitu 5.000 Kč. Žalovaný překročil sjednanou výši úvěrového limitu a právní předchůdce převedl dne 4. 5. 2020 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu ve výši 8.066,71 Kč na nově zřízený úvěrový účet [bankovní účet]. Ke dni 8. 9. 2020 byl úvěr prohlášen za splatný v celé výši, neboť žalovaný porušil stanovenou splátkovou povinnost. Žalobkyně tak požaduje na jistině částku 8.066,71 Kč, smluvní poplatky ve výši 1.800 Kč, smluvní úrok 21,99 % ročně z částky 8.066,71 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení a kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 571,48 Kč (za období od 7. 11. 2020 do 16. 9. 2021) a plynoucí zákonný úrok z prodlení z jistiny od 17. 9. 2021 do zaplacení. K požadovaným poplatkům žalobkyně doplnila, že se jedná o 3 x poplatek za upomínku ve výši 600 Kč, a to ze dne 22. 6. 2020, ze dne 20. 7. 2020 a ze dne 18. 8. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní a zjistil skutkový stav věci a má za prokázané, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimovaná, což prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příslušného seznamu postupovaných pohledávek. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, na základě které právní předchůdce žalobkyně (dále jen jako banka) zřídil a vedl pro žalovaného bankovní účet č. [bankovní účet]. Dále bylo sjednáno, že banka poskytne žalovanému kontokorentní úvěr [anonymizováno] a žalovaný se zavazuje nepřekročit povolený limit. Pokud žalovaný překročí debetní povolený limit, je žalobkyně oprávněna požadovat sankční poplatek ze překročení povoleného debetního zůstatku [anonymizováno] podle sazebníku a nepovolený debetní zůstatek dále úročit sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu, jehož výši banka uveřejňuje (smlouva o bankovních produktech a službách, výpis z účtu). Žalovaný pak překročil sjednaný povolený debet a přečerpal částku co do výše 8.066,71 Kč. Tato pohledávka byla převedena na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet] (výpis z úvěrového účtu). Co se týká poskytnutého kontokorentu, soud tento hodnotí jako spotřebitelský úvěr s ohledem na to, že žalovaný je všech předložených listinných důkazech uveden jako fyzická osoba spotřebitel. Byla sjednána výpůjční úroková sazba 21,99 % ročně z čerpaného [anonymizováno]. Poplatek za zaslání upomínky činí částku ve výši 600 Kč (formulář pro standardní informace spotřebitelského úvěru, smlouva o běžném účtu, žádost o povolení debetního zůstatku [anonymizováno]). Rámec poskytnutého kontokorentního úvěru, tj. povolení debetního zůstatku [anonymizováno] byl sjednán co do 5.000 Kč (žádost o povolení debetního zůstatku [anonymizováno]). Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil řádně splátky, byl celý úvěr zesplatněn k 8. 9. 2020 (zesplatňující dopis). Za zaslání každé upomínky byla stanoven poplatek 600 Kč (sazebník poplatků). K běžnému účtu č. [bankovní účet] banka povolila limit [anonymizováno] 5. 000 Kč ode dne 23. 9. 2015. Úroková sazba 21,99 % ročně. Úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku činí 29 % ročně, poplatek za zaslání každé upomínky 600 Kč (dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách). 4. K výzvě soudu, zda a jakým způsobem banka s odbornou péčí posoudila před uzavřením smlouvy o kontokorentním úvěru schopnost žalovaného splácet úvěr dle ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb., žalobkyně v podání ze dne 3. 10. 2022 uvedla, že banka při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých bance klientem. Údaje byly hodnoceny individuálně a byly kontrolovány interní a externí databáze. Banka porovnala příjem klienta a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ a výpočtem získala částku disponibilních zdrojů klienta. 5. Je nutno konstatovat, že ničím nepodložená a neověřená prohlášení dlužníka (viz. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, žádost o povolení debetního zůstatku [anonymizováno], Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti) nemohou být považovány za dostatečný podklad k posouzení jeho úvěruschopnosti, pokud je věřitel povinen při jejím posouzení postupovat s odbornou péčí. Je tedy nutno uzavřít, že postup právního předchůdce žalobkyně při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nebyl dostatečný. Právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. S ohledem na shora uvedené dovodil soud dle ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost předmětné úvěrové smlouvy v celém rozsahu. Proto má žalobkyně nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení dle ust. § 2993 obč. zákoníku, kdy v případě neplatné smlouvy jsou povinni účastníci této smlouvy si vrátit vzájemná plnění. Vzhledem k tomu, že žalovaný čerpal částku ve výši 8.066,71 Kč, má žalobkyně nárok na její vydání, a to současně se zákonnými úroky z prodlení z této částky dle ust. § 1970 obč. zákoníku a nař. vlády č. 531/1991 Sb. Další nároky žalobkyně, jako smluvní poplatky a smluvní úroky, pak jsou nedůvodné a byly soudem zamítnuty. 6. Co se týká náhrady nákladů řízení, rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s ohledem na poměr úspěchu účastníků ve věci a kapitalizoval příslušenství k datu vyhlášení rozsudku. Žalobkyně dosáhla úspěchu ve výši 71 % a žalovaný 29 %. Výsledný úspěch žalobkyně tak představuje 42 % a tomu i částka přiznaná na náhradě nákladů řízení ve výši 625,40 Kč (Celkových 100 % náhrady nákladů řízení by pak představovala částka ve výši 1.489 Kč, tj. zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony podle § 11 odst. 1 písm. a), d) po 200 Kč a 3 režijními paušály po 100 Kč za převzetí věci, výzvu k plnění a sepis žaloby, to vše zvýšené o 21% DPH podle § 137 občanského soudního řádu. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení).