8 C 203/2021-23 — Okresní soud v Bruntále

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 5.700 Kč s příslušenstvím, a to z titulu bezdůvodného obohacení, když právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému částku ve výši 7.000 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena Smlouva o zápůjčce dne [datum], splatnost poslední splátky byla stanovena na 15. 8. 2018. Žalobkyně požaduje uhradit dlužnou jistinu ve výši 5.700 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 7.000 Kč a částkou zaplacenou žalovaným ve výši 1.300 Kč. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 745,28 Kč (z jistiny od 16. 8. 2018 do 20. 1. 2020) a zákonný úrok z prodlení z jistiny do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příslušného seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek včetně dokladu o odeslání. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti 7.000 Kč dne 4. 10. 2017 Poslední splátka byla stanovena na 15. 8. 2018. Žalovaný uhradil na tento obchodní případ částku 1.300 Kč (tvrzení žalobkyně, smlouva o zápůjčce). 5. Nároku uplatněného v žalobě se žalobkyně domáhala z titulu bezdůvodného obohacení, a proto soud daný případ posuzoval a hodnotil v režimu ust. § 2993 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by to byl platný závazek. V daném případě žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 7000 Kč. Žalovaný uhradil 1.300 Kč. 6. S ohledem na výše uvedené pak soud vyhověl žalobě co do poskytnuté částky ponížené o žalovaným provedené úhrady, tedy co do částky ve výši 5.700 Kč, když na straně žalovaného vzniklo na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení v této výši. Současně přiznal soud žalobkyni právo na uplatněné zákonné úroky z prodlení, a to v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pokud tedy žalobkyně dané nároky uplatnila z titulu bezdůvodného obohacení co do poskytnutých částek ponížených o žalovaným provedené úhrady, tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy žalobkyně byla zcela úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení. Odměna činí podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony podle § 11 odst. 1 písm. a), d) po 200 Kč a 3 režijními paušály po 100 Kč za převzetí věci, výzvu k plnění a sepis žaloby, to vše zvýšené o 21% DPH podle § 137 občanského soudního řádu Náklady řízení jsou podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu splatné k rukám právního zástupce žalobkyně. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.