8 C 204/2022-32 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 31. 5. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10.070 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum]. Žalobkyně požadovala poskytnutou jistinu ve výši 7.600 Kč, dále poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2.470 Kč, dále účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy ze dne 28. 1. 2021, 4. 2. 2021, 11. 2. 2021, 20. 2. 2021, 7. 3. 2021, tj. 5 x 500 Kč) ve výši 2.500 Kč a smluvní pokuty ve výši 3.458 Kč (dle čl. 2 smlouvy o zápůjčce ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ve výši 7.600 Kč od 22. 1. 2021 do dne 22. 4. 2022). 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Provedeným dokazováním zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně zaslala žalované na její účet 5.600 Kč dne [datum] a dále částku ve výši 2.000 Kč dne [datum] (smlouva o zápůjčce, dodatek ke smlouvě o úvěru [číslo] potvrzení o přijaté platbě a výpis z účtu z 12/ 2020). Byl sjednán poplatek za poskytnutí zápůjčky 1.820 Kč + 650 Kč, RPSN činí 2. 969 % ročně. Smluvní pokuta činí 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení (smlouva o zápůjčce, dodatek). 4. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy si od žalované vyžádala informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalované a splnila svou povinnost dle § 86 ZSÚ, když řádně prověřila úvěruschopnost žalované. K prokázání těchto tvrzení předložila soudu listinné důkazy, které byly provedeny k důkazu, a to sjetinu z nahlédnutí do SEE, ze které vyplývá počet exekucí 1 (sjetina). Dále předložila výpis z bankovního účtu žalované u [anonymizováno] bank za říjen 2020, ze kterého vyplývá mzda ve výši 17.140 Kč od [anonymizováno] [příjmení] [jméno] a konečný zůstatek účtu 1,18 Kč. Dále z výpisu z účtu žalované za listopad 2020 vyplývá příchozí mzda od [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve výši 16.977 Kč a konečný zůstatek 52,29 Kč. Dále žalobkyně tvrdila, že příjmy žalované zjistila dotazem u žalované, stejně tak výdaje žalované zjistila dotazem u žalované. Následně v rámci vyhodnocení úvěruschopnosti žalované provedla žalobkyně úvahu, když zjištěné příjmy žalované odečetla od zjištěných výdajů a dospěla k čisté částce 15.287 Kč. 5. Po právní stránce posoudil soud uzavřenou smlouvu jako smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. obč. zákoníku, když ze samotného textu smlouvy vyplývá, že předmětem bylo poskytnutí finančních prostředků za úrok. Smlouva tedy byla uzavřena ve formě spotřebitelského úvěru mezi žalobkyní, podnikatelem v oblasti finančních služeb a žalovanou jako spotřebitelem a vztah účastníků je proto nutné posoudit podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud hodnotil daný případ podle § 86 odst. 2 věta prvá cit. zákona, když je nutné posoudit, zda poskytovatel úvěru při poskytnutí úvěru posoudil řádně úvěruschopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Pokud poskytovatel úvěru poskytne spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s cit. ustanovením, je nutno dovodit absolutní neplatnost dané úvěrové smlouvy. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobkyně jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a s poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, jak vyplývá ze samotných tvrzení žalobkyně a z předložených listinných důkazů. Žalobkyně si závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele posoudila pouze z údajů jí poskytnutých spotřebitelem a takové závěry není možno posoudit jako řádné zjištění příjmů a výdajů žalované pro posouzení jeho schopnosti splácet splátky daného úvěru. Z předložených výpisů z účtu žalované pak nelze dovodit závěry o jejích osobních a majetkových poměrech a ani o jejích skutečných příjmech a výdajích. Z výpisu z účtu pak vyplývá pouze příjem zřejmě od zaměstnavatele [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za 2 měsíce. Není však možné dovodit, zdali se jedná o pravidelný příjem z pracovní činnosti na dobu neurčitou. Z těchto výpisů pak nelze v žádném případě dovodit výdaje žalované jako spotřebitele. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěru není možno odvodit pouze na základě zjištění o pravidelných příjmech podávajících se pouze z tvrzení spotřebitele a ověřením ve veřejných registrech. Již z těchto tvrzení vyplývá, že se žalobkyně dostatečně nezabývala výdajovou a ani příjmovou stránkou poměrů žalované. Dále žalobkyně nezjišťovala jaké má žalovaná náklady na dopravu do zaměstnání, zdravotní stav, záliby, když tyto údaje vůbec nezjišťovala. Tím, že žalobkyně zcela nedostatečně zkoumala a neprověřila otázku příjmů a ani výdajů žalované, nesplnila nároky požadované v souvislosti s odbornou péčí poskytovatele úvěru, aniž by na tomto závěru mohlo cokoli změnit to, že provedla lustraci žalované ve veřejných registrech s negativním výsledkem, neboť není možné učinit závěr, že pokud žalovaná v těchto registrech nebyla vedena, neznamená to automaticky, že žalovaná je schopná úvěr splácet. 6. S ohledem na výše uvedené dovodil soud dle cit. zákonných ustanovení absolutní neplatnost dané smlouvy. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru pak soud posoudil daný případ v režimu ust. § 2993 obč. zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalobkyně poskytla žalované na její účet částku ve výši 7.600 Kč a má proto nárok na její vrácení. Další uplatněné nároky žalobkyní byly posouzeny jako nedůvodné, když jí z neplatné smlouvy nevznikly, a v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta. Žalobkyně má pak právo na zákonné úroky z prodlení z přiznané jistiny dle ust. § 1970 obč. zákoníku ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 obč. zákoníku s přihlédnutím k tomu, že procesně úspěšná žalovaná náhradu nákladů nepožadovala a ani jí dle obsahu spisu žádné nevznikly.