8 C 227/2021-25 — Okresní soud v Bruntále

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 3.200 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Tvrdila, že mezi její právní předchůdkyní společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalovaný obdržel částku ve výši 6.000 Kč a uhradil pouze částku ve výši 2.800 Kč. Žalobkyně požaduje částku ve výši 3.200 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou částkou žalovanému ve výši 6.000 Kč a částkou 2.800 Kč zaplacenou žalovaným, dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 491,40 Kč a dále plynoucí zákonné úroky z prodlení. Dle uvedené smlouvy byla poslední splátka stanovena na 28. 6. 2019. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na výzvu žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příslušeného seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek. Soud má za prokázané, že žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 6.000 Kč dne 4. 5. 2018. Žalovaný na daný případ uhradil částku ve výši 2.800 Kč Poslední splátka byla stanovena na 28. 6. 2019 (tvrzení žalobkyně, smlouva). 5. Nároku uplatněného v žalobě se žalobkyně domáhala z titulu bezdůvodného obohacení, a proto soud daný případ posuzoval a hodnotil v režimu ust. § 2993 občanského zákoníku (dále jen o. z.), jako bezdůvodné obohacení, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druha strana vydala, co získala, bylo-li plněno aniž by tu byl platný závazek. V daném případě pak žalobkyně (její právní předchůdkyně) poskytla žalovanému 6.000 Kč. Žalovaný uhradil částku ve výši 2.800 Kč. Soud vyhověl žalobě v celém rozsahu, a to co do poskytnuté částky ponížené o žalovaným provedené úhrady, když na straně žalovaného vzniklo na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení v této výši. Současně přiznal soud žalobkyni uplatněné zákonné úroky z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z., a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Uvedené nároky byly žalobkyni přiznány z titulu bezdůvodného obohacení. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy žalobkyně byla zcela úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení. Odměna činí podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony podle § 11 odst. 1 písm. a), d) po 200 Kč a 3 režijními paušály po 100 Kč za převzetí věci, výzvu k plnění a sepis žaloby, to vše zvýšené o 21% DPH podle § 137 občanského soudního řádu Náklady řízení jsou podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu splatné k rukám právního zástupce žalobkyně. 7. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.