9 C 177/2022-23 — Okresní soud v Bruntále

Podanou žalobou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že dluh pochází ze smlouvy o úvěru [číslo] kterou žalovaný uzavřel dne [datum] s jeho právním předchůdcem společností [právnická osoba] Žalovanému byla poskytnuta částka 5 000 Kč, do 25. 4. 2021 měl vrátit tuto částku s úrokem, celkem 6 150 Kč. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil, proto mu vznikla povinnost kromě poskytnuté částky vrátit také smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny za každý den prodlení a paušální náhradu výdajů spojených s vymáháním. Na žalobce byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno. Ke dni postoupení činil dluh na jistině částku 5 000 Kč, na smluvní pokutě za dobu od 26. 4. 2021 do 6. 10. 2021 částku 815 Kč, na úroku částku 1 150 Kč, na paušální náhradě nákladů částku 150 Kč a na dalších nákladech za poštovné, telefonický hovor a osobní návštěvu 473 Kč (815 + 1 150 + 150 + 473 Kč = 2 588 Kč). Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Ve věci bylo rozhodováno na základě předložených listin bez nařízení jednání podle § 115a občanského soudního řádu. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], [číslo] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba] jako věřitel a žalovaný jako klient, žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč, do měsíce měl vrátit částku 5 000 Kč, pro případ porušení povinnosti byla sjednána smluvní pokuta 0,1% z jistiny denně a poplatky za upomínání. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že původní věřitel oznámil žalovanému, že pohledávka byla postoupena na žalobce. Právně soud hodnotil zjištěný skutkový stav § 2395 občanského zákoníku, podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, podle § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení, lze požadovat úroky z prodlení a podle § 122 zákona o spotřebitelském úvěru, podle kterého smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1% denně z částky v prodlení, souhrn nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše úvěru. Závěrem soud konstatoval, že žalobce předložil dostatek důkazů k prokázání základu svého nároku, naopak žalovaný nevznesl proti žalobě žádnou námitku, kterou by se soud mohl zabývat a která by tvrzení a důkazy žalobce znevěrohodnila, zejména netvrdil ani nedoložil, že by dluh ze smlouvy zaplatil, nevznesl ale ani jiné námitky, například, že by smlouva vůbec nevznikla, že by smlouva byla z jakéhokoliv důvodu neplatná nebo že by výše dluhu měla být jiná. Proto soud žalobě vyhověl v celém rozsahu včetně správně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Právo na náhradu nákladů řízení přiznal soud žalobci podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady žalobce přitom spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč, v odměně za zastupování v částce 3 x 200 Kč podle advokátního tarifu, ve trojím režijním paušálu po 100 Kč podle advokátního tarifu a v 21% DPH ve výši 189 Kč, celkem činí částku 1 489 Kč. Tento rozsudek je vyhotoven ve zkrácené verzi v souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu.