9 C 8/2022-32 — Okresní soud v Bruntále

V podané žalobě žalobce uvedl, že má do své správy svěřenou budovu [adresa] v [adresa]. Žalovaná a její partner dne [datum] uzavřeli nájemní smlouvu na byt [číslo] v této budově, dne [datum] se výlučnou nájemkyní stala žalovaná. Doba nájmu byla sjednána do [datum]. Sjednáno bylo nájemné ve výši 4 447 Kč měsíčně. Žalovaná byt po ukončení nájmu užívala bez právního důvodu, k předání došlo exekuční cestou dne [datum]. V době od července 2019 do června 2020 byt stále užívala, ale nic za něj neplatila, na bezdůvodném obohacení proto dluží 11 x 4 447 Kč + část za červen 2020 ve výši 3 409 Kč, celkem 52 326 Kč Žalovaná nezaplatila také nedoplatek na službách za rok 2019 ve výši 31 775 Kč a za rok 2020 ve výši 10 872 Kč. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Ve věci bylo rozhodováno na základě předložených listin bez nařízení jednání podle § 115a občanského soudního řádu. Soud rozhodoval na základě takto zjištěného skutkového stavu věci: Z nájemní smlouvy a evidenčního listu soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu, ve které žalobce vystupuje jako pronajímatel a žalovaná a [jméno] [příjmení] jako nájemci, předmětem smlouvy byl nájem bytu [číslo] na adrese [adresa]. Nájem byl sjednán na dobu do 30. 6. 2018, nájemné bylo dohodnuto na 4 447 Kč měsíčně, zálohy za služby byly stanoveny na částku 4 815 Kč měsíčně. Z dohody o ukončení společného nájmu bytu ze dne 17. 1. 2018 soud zjistil, že výlučným nájemcem se k tomu dni stala žalovaná. Z dodatku ze dne 12. 6. 2018 soud zjistil, že doba nájmu byla prodloužena do 31. 12. 2018. Z protokolu o exekučním vyklizení soud zjistil, že byt byl vyklizen exekutorem na základě soudního pověření dne [datum]. Podle evidence předpisů a plateb nezaplatila žalovaná za dobu do července 2019 do června 2020 na nájemném žádnou částku. Z vyúčtování ze dne 8. 4. 2020 a ze dne 21. 4. 2021 soud zjistil, že žalované byla za služby poskytnuté v roce 2019 vyúčtována částka 31 778 Kč, kdy na zálohách nezaplatila žádnou částku, za rok 2020 to byla částka 10 872 Kč, kdy na zálohách opět nezaplatila žádnou částku. Služby spočívají ve vodném a stočném, teplu, teplé vodě, úklidu, popelnicích, výtahu a společné elektřině. Vyúčtování obsahuje všechny nutné náležitosti. Z doručenek soud zjistil, že obě vyúčtování byla žalované zaslána. Zjištěný skutkový stav věci hodnotil soud podle této právní úpravy: Podle § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2295 občanského zákoníku pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Podle § 7 odst. 1 a zákona č. 67/2013 Sb. skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Protože žalobce prokázal svůj nárok v celém rozsahu a tento vyplývá i z právní úpravy, žalovaná se naproti tomu proti žalobě nijak nebránila a nevznesla proti ní žádné námitky, kterými by se soud mohl zabývat, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to včetně zákonného příslušenství. Právo na náhradu nákladů řízení přiznal soud žalobci podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Spočívají v soudním poplatku ve výši 3 800 Kč a v náhradě za dva učiněné úkony 2 x 300 Kč.