11 C 2/2023 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum], ve znění jejího doplnění ze dne [datum] se žalobkyně domáhala stanovení výživného žalovanému – otci ke své osobě s účinností od [datum] ve výši 4.000 Kč měsíčně. Žalobu odůvodnila tím, že je studentkou 2. ročníku Univerzity [ulice] v [obec], z důvodu neshod žalovaný odmítl na výživu žalobkyně od října 2022 jakkoliv přispívat. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil s odůvodněním, že majetková situace žalobkyně je výrazně lepší než jeho a přiznání výživného žalobkyni by bylo s ohledem na její nemorální chování k němu v rozporu s dobrými mravy. 3. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav věci: 4. Žalobkyně je dcerou [jméno] [celé jméno žalobkyně] [anonymizováno], která zemřela v roce 2012, a žalovaného [celé jméno žalovaného]. Po smrti matky se žalobkyně společně s žalovaným a svým polorodým bratrem [jméno] [příjmení] stali podílovými spoluvlastníky bytové jednotky na [anonymizováno] ulici v [anonymizováno], a to každý jednou třetinou. V bytě bydleli nejdřív všichni tři, následně se [jméno] [příjmení] přestěhoval ke své babičce. Žalobkyně se po nástupu na střední školu zdržovala v bytě málo, protože přes týden byla ubytována na internátě a i víkendy trávila většinou mimo domov. Z bytu se pak odstěhovala dne [datum], když nastoupila na vysokou školu. V bytě zůstala pouze její postel a skříň. Žalovaný počítal s tím, že v bytě bude nadále bydlet a žalobkyně a [jméno] [příjmení] v něm budou mít uložené peníze. Žalovaný platil veškeré náklady spojené s bydlením, po [jméno] [příjmení] nic nechtěl. Žalobkyně a [jméno] [příjmení] navrhli žalovanému v březnu 2022 vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytu několika způsoby (prodej bytu s rozdělením výtěžku mezi spoluvlastníky nebo připadnutí bytu jednomu spoluvlastníkovi s vyplacením podílů ostatních spoluvlastníků nebo placení nájmu jedním spoluvlastníkem dalším dvěma spoluvlastníkům). Žalovaný v dubnu 2022 souhlasil s prodejem bytu. Byt byl následně prodán za 2.300.000 Kč, každý ze spoluvlastníků obdržel třetinu ceny, tj. částku 766.666 Kč. Po prodeji bytu došlo definitivně k narušení vztahu mezi účastníky, od té doby se nestýkají ani spolu nekomunikují. (rodný list žalobkyně, výpovědi žalobkyně a žalovaného). 5. Žalovaný platil žalobkyni od dubna 2020 výživné ve výši 3.000 Kč měsíčně, žalobkyně tehdy začala bydlet s přítelem. Od května 2021 žalovaný přispíval na výživu žalobkyně částkou 5.000 Kč měsíčně, protože žalobkyni se zvýšilo nájemné. Žalovaný v té době pobíral kromě starobního důchodu i mzdu. Na konci roku 2021 žalovaný skončil v zaměstnání a poté žalobkyni zasílal [číslo] – 4.000 Kč měsíčně. Od dubna 2022 žalovaný snížil výživné na částku 1.500 Kč měsíčně a v říjnu 2022 přestal platit výživné úplně, neboť má za to, že žalobkyně obdržela peníze z prodeje bytu a z nich může financovat svá studia. (tvrzení a výpovědi žalobkyně a žalovaného). 6. Vzhledem k vysoké inflaci v roce 2022 se žalobkyně s bratrem [jméno] [příjmení] dohodla, že výtěžek z prodeje bytu využijí k investici, aby nedošlo k znehodnocení peněz. Žalobkyně a [jméno] [příjmení] tedy dne [datum] společně koupili bytovou jednotku o velikosti 1+1 v [anonymizováno] za cenu 1.100.000 Kč. Byt od [datum] pronajímají za částku 8.500 Kč měsíčně, v čemž jsou zahrnuty i zálohy na teplou vodu, vodné a stočné, teplo a úklid společných prostor. [příjmení] výnos z nájmu bytu činí 2.674 Kč měsíčně, žalobkyně prozatím po bratrovi nechtěla podíl z nájemného, protože [jméno] [příjmení] ji v minulosti výrazně finančně podporoval. Zbylé finanční prostředky z prodeje bytu ve výši cca 216.000 Kč si žalobkyně uložila jako rezervu a čerpá z nich pouze na mimořádné výdaje, jako např. na kauci na byt v [obec] a na koupi notebooku a brýlí. Z těchto peněz bude platit i cenu autoškoly 16.000 Kč (kupní smlouva ze dne [datum], smlouva o nájmu bytu ze dne [datum], výpověď žalobkyně). 7. Žalovaný využil svůj podíl z prodeje bytu na zajištění vlastního bydlení. Koupil si byt o velikosti 2+1 na ulici [ulice a číslo] v [anonymizováno]. Na uhrazení celkové kupní ceny bytu 1.400.000 Kč čerpal žalovaný úvěr ve výši 600.000 Kč (tvrzení a výpověď žalovaného). 8. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] byla od [datum] do [datum] studentkou Fakulty sociálních studií [anonymizováno] univerzity. Od [datum] je studentkou Filozofické fakulty Univerzity [ulice] v [obec], obor psychologie, nyní je ve 2. ročníku. Žalobkyně pobírá sirotčí důchod ve výši 10.513 Kč měsíčně, jiný pravidelný příjem nemá. Žalobkyně bydlí v [obec] ve sdíleném bytě, její podíl na nákladech bydlení činí 5.500 Kč měsíčně. Dále žalobkyně hradí paušál na telefon 499 Kč měsíčně, internet 123,75 Kč měsíčně, jízdné MHD v [obec] 450 Kč čtvrtletně a antikoncepci 529 Kč čtvrtletně. Žalobkyně je zdravá. (potvrzení o studiu Filozofické fakulty Univerzity [ulice] v [obec] ze dne [datum], Fakulty sociálních studií [anonymizováno] univerzity ze dne [datum], zpráva [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum], nájemní smlouva ze dne [datum], Vodafone vyúčtování ze dne [datum], vyúčtování [právnická osoba] ze dne [datum], stvrzenka Dopravního podniku města Olomouce, a.s. ze dne [datum], paragon Dr. [jméno] lékárny [obec] ze dne [datum], výpověď žalobkyně). 9. Žalovaný [celé jméno žalovaného] je poživatel starobního a vdoveckého důchodu v celkové výši 23.382 Kč měsíčně. Jiný příjem nemá. Žije ve vlastním bytě o velikosti 2+1 v [anonymizováno], měsíčně hradí úvěr na zakoupení bytu 7.626 Kč, zálohy na služby spojené s užíváním bytu 2.976 Kč, zálohu na elektřinu 1.000 Kč, poplatek za rozhlas a TV 180 Kč, internet 400 Kč, pojistku bytu 124 Kč a telefonní poplatky. Po prodeji bytu začal mít žalovaný zdravotní problémy s očima, chodil k léčiteli, tam platil hodně za bylinky. Nyní užívá kortikoidy. Prozatím jej léčba očí vyšla na zhruba 6.000 Kč. [příjmení] to užívá léky na vysoký krevní tlak s doplatkem. (zpráva [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum], kupní smlouva ze dne [datum], výpočtový list [příjmení] správy [územní celek], p.o., platný od [datum], výpověď žalovaného). 10. Dle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen občanského zákoníku) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 11. Dle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 12. Dle § 919 občanského zákoníku nežijí-li spolu rodiče nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, a nedohodnou-li se o plnění vyživovací povinnosti k dítěti, nebo žijí-li rodiče takového dítěte spolu, ale jeden z nich vyživovací povinnost k dítěti neplní, postupuje soud podle § 915 až 918. To platí i v případě, že soud rozhoduje o péči o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, pokud se rodiče nedohodnou o plnění vyživovací povinnosti k dítěti. 13. Dle § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 14. Dle § 915 odst. 1 občanského zákoníku životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 15. Dle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 16. Při rozhodování o žalobě žalobkyně na stanovení výživného soud hodnotil odůvodněné potřeby žalobkyně a možnosti, schopnosti a majetkové poměry žalovaného. Žalobkyně je studentkou vysoké školy, její náklady spojené se studiem jsou tedy dosti vysoké. Žalobkyně specifikovala své základní pravidelné výdaje, v nichž však nejsou zahrnuty náklady na koupi učebnic a dalších učebních pomůcek a další běžné výdaje na stravu, ošacení, obutí a hygienické potřeby. Jediný příjem žalobkyně tvoří sirotčí důchod ve výši 10.513 Kč měsíčně, což je sice vyšší finanční příspěvek, dle názoru soudu však nepostačuje k pokrytí veškerých běžných potřeb žalobkyně (mimořádné výdaje žalobkyně zajišťuje z vlastních úspor). Žalovaný je ve starobním důchodu, jeho jediným příjmem je starobní a vdovecký důchod v celkové výši 23.382 Kč měsíčně. Rovněž žalovaný specifikoval své pravidelné výdaje, které však soud nepovažuje za nikterak vysoké, když stejnou částku jako na úvěr na zakoupení bytu by žalovaný mohl hradit i na nájem bytu. Dle názoru soudu je v možnostech a schopnostech žalovaného přispívat na výživu žalobkyně částkou alespoň 3.000 Kč měsíčně. Dle doporučujících tabulek ministerstva spravedlnosti pro orientační výpočet výživného by podíl žalovaného na výživě žalobkyně měl být vyšší, avšak soud při stanovení výše výživného přihlédl k sirotčímu důchodu, který má žalobkyně k dispozici. 17. Námitku žalovaného, že žalobkyně by měla financovat své studium ze svých úspor, tj. z výtěžku prodeje společného bytu, nepovažuje soud za důvodnou. Žalobkyně a žalovaný obdrželi z prodeje bytu stejnou finanční částku a naložili s ní dle vlastního uvážení. Žalobkyně inv