14 C 217/2023-14 — Okresní soud v Bruntále

1. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží, není dle § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jako„ o. s. ř.“), proti tomuto rozsudku odvolání přípustné; rozsudek proto má zkrácené odůvodnění dle § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahující pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 457 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, když dne [datum] byl žalovaný dopraven hlídkou Městské policie [obec] z [obec] na Protialkoholní záchytnou stanici v [obec] z důvodu jeho ovlivnění alkoholem a náklady na dopravu žalovaného do záchytné stanice vozidlem žalobce na trase [obec] – [obec] a zpět činily 457 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V dané věci byly splněny podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř. pro soudu rozhodnutí bez nařízení jednání. 4. Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že dne [datum] v 22:06 hod. byl žalovaný hlídkou Městské policie [obec] dopraven do Protialkoholní záchytné stanice [obec] z [obec], přičemž mu bylo naměřeno 1,84 promile alkoholu v dechu. Žalobce vynaložil náklady na přepravu žalovaného ve výši 457 Kč a žalovaný mu za tuto přepravu neuhradil ničeho, a to i přestože mu zaslal fakturu (tj. vyzvala ho k úhradě dlužné částky), upomínku a také předžalobní výzvu, přičemž žalovaný si žádnou písemnost osobně nepřevzal. Faktura byla žalovanému doručována dne 21. 9. 2021 na adresu jeho trvalého pobytu, kde se však nepodařilo zásilku doručit z důvodu, že žalovaný byl na uvedené adrese neznámý. 5. Soud zjištěný skutkový stav podřadil pod § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého je žalovaný povinný uhradit náklady žalobce na jeho dopravu do Protialkoholní záchytné stanice v [obec] a cestu zpět. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení, pak podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, má na něj žalobce právo ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po marném pokusu o doručení faktury. Dle § 570 občanského zákoníku má totiž soud za to, že žalovaný zmařil doručení faktury a dalších písemností tím, že na adrese svého trvalého pobytu byl neznámý. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů (předžalobní výzva, žaloba) dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.