14 C 72/2023-15 — Okresní soud v Bruntále

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (tj. žalobou) ze dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 520 Kč, neboť žalovaný dne [datum] použila prostředek hromadné dopravy provozované [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa], bez platného jízdního dokladu, a pohledávka z titulu neuhrazeného jízdného byla na žalobkyni postoupena. 2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] zrušen. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradil. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalovanému na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), srovnej např. s usnesením Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10. 4. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř., soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. vyzván, nechť se vyjádří ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, zda se vzdává práva účasti na projednávání věci, případně, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; k výzvě se žalovaný nevyjádřil. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. 6. Žalovaný se dne [datum] v 13:53 hod. na lince [číslo] městské hromadné dopravy provozované [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno], neprokázal platným jízdním dokladem, kdy vedle jízdného ve výši 20 Kč měl uhradit poté i přirážku ve výši 1 500 Kč (Zápis o provedené přepravní kontrole ze dne [datum], Smluvní přepravní podmínky pro přepravu ve vozidlech městské hromadné dopravy v [obec]). Pohledávka byla žalobkyni postoupena (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalovaný byl k uhrazení dluhu ve výši 1 520 Kč vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum] (předžalobní výzva ze dne [datum] a podací lístek ze dne [datum]). 7. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že nástupem žalovaného do vozidla městské hromadné dopravy bez platné jízdenky porušil povinnost stanovenou v ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění ke dni 5. 11. 2015, či v ust. § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění ke dni 6. 12. 2021, podle kterých je cestující povinen na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem. Při porušení této povinnosti mu vzniká závazek uhradit jízdné a přirážku k jízdnému, která podle citovaných zákonů ve znění platných ke dni 6. 12. 2021 činila maximálně 1 500 Kč a její konkrétní výše (taktéž 1 500 Kč) vyplývá ze smluvních přepravních podmínek. Soud proto shledal žalobu oprávněnou, žalovaný je tak povinen zaplatit přirážku k jízdnému v celkové výši 1 500 Kč a jízdné 20 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu prodlení, přičemž splatnost vymáhané částky nastala 9. 12. 2021 (třetí pracovní den po provedení přepravní kontroly) a žalovaný je tak v prodlení se zaplacením ode dne 10. 12. 2021. Výše zákonného úroku z prodlení byla určena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána postoupením pohledávky (§ 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Výzva dle ustanovení § 142a občanského soudního řádu byla žalovanému zaslána právním zástupcem žalobkyně. Soud má v souladu s návrhem žalobkyně za to, že jsou splněny podmínky ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, proto uložil žalované povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyně v částce 1 300 Kč. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, jehož výše byla určena dle položky 2 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, odměna za právní zastoupení stanovená dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 advokátního tarifu ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, přičemž právní zástupce žalobkyně učinil v dané věci 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby) a odměna tedy činí celkem 600 Kč, a dále byl ke každému úkonu právní služby přiznán i režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. 9. Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaný dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit tuto náhradu advokátovi. 10. Lhůta splatnosti žalobních nároků byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř..