16 C 201/2023-28 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 2250 Kč za porušení povinnosti vrátit pronajaté technické zařízení dle smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným pod [číslo] po ukončení smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, a to smart karta, [anonymizována dvě slova] a nahrávací [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] Vedle jistiny žalobkyně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že žalovaný a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], (dříve [příjmení] [jméno] [příjmení] r.l) se sídlem 4, rue [jméno] [příjmení], [anonymizováno] - [číslo] [anonymizováno], reg. č. [anonymizováno] [číslo], jako dodavatel, uzavřeli smlouvu o dodávce služeb pod [číslo] v níž se původní věřitel zavázal k poskytování ve smlouvě specifikovaných služeb a žalovaný se zavázal za tyto služby platit v souladu s ceníkem, s nímž se před uzavřením seznámil. Dále žalovaný ještě před uzavřením Smlouvy obdržel všeobecné podmínky poskytování služeb [anonymizováno] a seznámil se s jejich obsahem. V rámci smlouvy bylo žalovanému pronajato zařízení, které byl povinen po ukončení smlouvy vrátit. V případě nevrácení, případně vrácení poškozeného či neúplného zařízení, byl žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu v souladu s bodem 7.4. ceníku. Žalovaný pronajaté zařízení nevrátil řádně a včas, kdy v důsledku toho byl původním věřitelem vyzván k zaplacení smluvní pokuty ve výši 2250 Kč, splatné dne [datum] dle vystavené faktury. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení smluvní pokuty za nevrácené zařízení, avšak na tuto výzvu nereagoval a smluvní pokutu žalobkyni neuhradil. Aktivní legitimace žalobkyně ve sporu byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], na základě níž přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno. V případě nároku na zaplacení smluvní pokuty soud postupoval v souladu s ustanovením § 2048 a § 2050 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdy v případě, že si strany pro případ porušení povinností sjednají smluvní pokutu, může věřitel požadovat úhradu smluvní pokuty bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud pouze na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, a to až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 250 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, neboť od tohoto data byl žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení představují celkem 1 489 Kč. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.