16 C 81/2023-21 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši 767,05 Kč s příslušenstvím představující náklady žalobkyně s vyšetřením žalovaného a dále náklady spojené s dopravou žalovaného za účelem jeho vyšetření a ošetření v [anonymizováno] záchytné stanici v [obec] dne [datum], kde byla zjištěna u žalovaného přítomnost alkoholu. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní nároky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že dne [datum] byl žalovaný převezen vozidlem Policie ČR, obvodní oddělení [obec], do [anonymizováno] záchytné stanice v [obec], přičemž k převozu bylo využito motorové vozidlo ve vlastnictví žalobkyně. V souvislosti s převozem a ošetřením žalovaného vznikly žalobkyni náklady za [anonymizováno] vyšetření žalovaného ve výši 349,60 Kč a za dopravu ve výši 417,45 Kč, celkem 767,05 Kč Tyto náklady byly žalovanému vyúčtovány dokladem ze dne [datum] se splatností do 15 dnů od doručení. Žalovaný ve lhůtě splatnosti dlužnou částku neuhradil, čímž se dostal do prodlení. Po právní stránce posoudil soud nárok žalobkyně na zaplacení nákladů na odborné lékařské vyšetření žalovaného v souladu s ustanovením § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, a v případě náhrady nákladů za dopravu v souladu s ustanovením § 24 odst. 3 cit. zákona, kdy náklady na dopravu a vyšetření osoby ve [anonymizováno] zařízení za účelem provedení odborného [anonymizováno] vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba subjektu, kterému náklady vznikly. Dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, má věřitel při prodlení s plněním peněžitého dluhu právo požadovat úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný a zavázal žalovaného k zaplacení částky ve výši 767,05 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, neboť od tohoto data byl žalovaný v prodlení s úhradou žalované částky. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení byly v daném případě tvořeny paušální náhradou ve výši 2 x 300 Kč za dva úkony, předžalobní výzva a podání žaloby, dle § 151 odst. 3 o. s. ř. v návaznosti na § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., celkem 600 Kč. O povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek rozhodl soud dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně je ze zákona osvobozena od soudních poplatků a soud jejímu návrhu vyhověl. O lhůtě k plnění ve výroku III. rozsudku rozhodl soud dle § 7 odst. 1 cit. zákona. Výše soudního poplatku vyplývá z položky 1 bod 1. písm a) sazebníku poplatků. O lhůtě k plnění ve výroku I. a II. rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.