214 C 20/2023-19 — Okresní soud v Bruntále

1. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží, není dle § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jako„ o. s. ř.“), proti tomuto rozsudku odvolání přípustné; rozsudek proto má zkrácené odůvodnění dle § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahující pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 866,74 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, když dne [datum] byl žalovaný dopraven hlídkou Policie ČR z [obec] na Protialkoholní záchytnou stanici v [obec] z důvodu jeho ovlivnění alkoholem a náklady na dopravu žalovaného do záchytné stanice vozidlem žalobkyně na trase [obec] – [obec] a zpět činily 866,74 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V dané věci byly splněny podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř. pro soudu rozhodnutí bez nařízení jednání. 4. Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že dne [datum] v 17:30 hod. byl žalovaný hlídkou Policie ČR, OO [obec] dopraven do Protialkoholní záchytné stanice [obec] z [obec], přičemž mu bylo naměřeno 3,46 promile alkoholu v dechu. Žalobkyně vynaložila náklady na přepravu žalovaného ve výši 866,74 Kč a žalovaný jí za tuto přepravu neuhradil ničeho, a to i přestože mu zaslala předžalobní výzvu. 5. Soud zjištěný skutkový stav podřadil pod § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého je žalovaný povinný uhradit náklady žalobkyně na dopravu do Protialkoholní záchytné stanice v [obec] a zpět. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení, pak podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, má na něj žalobkyně právo ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po vydání rozhodnutí, tedy ode dne 26. 8. 2023, do zaplacení. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů (předžalobní výzva, žaloba) dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 7. O povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek rozhodl soud dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně je ze zákona osvobozena od soudních poplatků a soud jejímu návrhu vyhověl. O lhůtě k plnění ve výroku III. rozhodl soud dle § 7 odst. 1 cit. zákona. Výše soudního poplatku vyplývá z položky 1 bod 1. písm. a) sazebníku poplatků. 8. O lhůtě k plnění ve výroku I. a II. rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.