8 C 290/2022-24 — Okresní soud v Bruntále

1. Podanou žalobou u Okresního soudu v Bruntále dne 21. 9. 2022 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 3.603,62 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným. Uvedla, že žalovaný obdržel bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet finanční prostředky ve výši 2.900 Kč. Dále žalobkyně tvrdila, že schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr byla ověřována právním předchůdcem žalobkyně, a to společností [právnická osoba] před uzavřením smlouvy na základě předložených výplatních pásek a bylo dospěno k závěru, že spotřebitel je schopen poskytnutý úvěr splácet, a to i vzhledem k tomu, že žalovaný nemá záznam v insolvenčním rejstříku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav věci a má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společnosti [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru a žalovaný obdržel částku ve výši 2.900 Kč. Dále byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3.167,09 Kč a smluvní úrok. Splatnost byla uvedena do 16. 12. 2020 (text úvěrové smlouvy, formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, výpis z bankovního účtu). Žalovaný na daný případ uhradil částku ve výši 5.000 Kč (tvrzení žalobkyně). Aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala žalobkyně předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy a oznámení o postoupení pohledávky. 4. Žalobkyně byla vyzvána usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne 29. 11. 2022, nechť předloží doklady, na základě kterých byla posouzena úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný úvěr. Žalobkyně předložila listiny – výplatní pásky a doplnila tvrzení, že žalovaný nemá jediný záznam v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně předložila výplatní pásky za období listopad 2016 a prosinec 2016. Vzhledem k tomu, že úvěr byl poskytnutý žalovanému v listopadu 2020, nemůže soud učinit z těchto výplatních pásek žádná skutková zjištění přiléhající na tento případ. Dále byla předložena výplatní páska za období září 2020, ze které vyplývá čistá mzda 23.889 Kč. Již z tvrzení v žalobě a z doplněných tvrzení v podání žalobkyně ze 14. 12. 2022 je zřejmé, že před poskytnutím úvěru nebyla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele splácet sjednaný spotřebitelský úvěr, když je zjevné, že nedošlo k porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Z listinných důkazů předložených žalobkyní je zjevné, že právní předchůdkyně žalobkyně jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, když z předložených listin nebylo možné učinit závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr. Je zjevné, že se poskytovatel úvěru dostatečně nezabýval výdajovou a ani příjmovou stránkou poměrů žalovaného. S ohledem na výše uvedené dospěl soud v souladu s § 86 odstavec 2 věta 1. zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a § 87 odstavec 1 věta 1. zákona o spotřebitelském úvěru a § 86 odstavec 1 věta 2. citovaného zákona k závěru, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná. K neplatnosti tohoto právního jednání přihlédl soud i bez návrhu v souladu s § 588 občanského zákoníku. 5. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru posoudil soud daný případ v režimu ustanovení § 2993 občanského zákoníku jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby ji druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Další uplatněné nároky žalobkyni z neplatné smlouvy nevznikly. V daném případě žalovaný vrátil věřiteli celou poskytnutou jistinu, a proto v daném případě žádné další uplatněné nároky žalobkyni z předmětné neplatné smlouvy nevznikly a soud žalobu v celém rozsahu zamítl. 6. Co se týká náhrady nákladů řízení, rozhodl soud podle § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu a procesně úspěšnému žalovanému nepřiznal náhradu nákladů řízení, když tento žádné náklady řízení nepožadoval a dle obsahu spisu soud vyvodil závěr, že žalovanému žádné náklady řízení v průběhu vedení sporu nevznikly.