9 C 120/2022-82 — Okresní soud v Bruntále

Podanou žalobou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 7 630,78 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že dluh pochází ze smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel s jeho právním předchůdcem společností [právnická osoba] dne 11. 12. 2018. Žalovanému byla poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit s 16,1% ročními úroky. Žalovaný porušil podmínky smlouvy tím, že řádně nesplácel, proto společnost využila svého oprávnění a úvěr zesplatnila ke dni 20. 8. 2019. Dluh činí žalovanou částku. Na něho byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 19. 8. 2020, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Ve věci bylo rozhodováno na základě předložených listin bez nařízení jednání podle § 115a občanského soudního řádu. Ze smlouvy o úvěru ze dne 11. 12. 2018 soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba] a žalovaný, banka touto smlouvou poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, žalovaný se zavázal, že ji splatí s 16,1% ročním úrokem v měsíčních splátkách po 1 326,64 Kč, celkem 10 647,50 Kč. Ve smlouvě je stanoveno oprávnění banky prohlásit úvěr za okamžitě splatný v případě prodlení se splácením. Z oznámení ze dne 28. 8. 2020 soud zjistil, že původní věřitel oznámil žalovanému, že pohledávku za ním postoupil na žalobce. Z vyčíslení pohledávky a z výpisu z účtu soud zjistil, že dluh žalovaného činí žalovanou částku, kdy částka 7 630,78 Kč je jistinou dluhu a neobsahuje žádné poplatky ani jiné položky. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky včetně upozornění na možnost soudního vymáhání. Právně soud hodnotil zjištěný skutkový stav věci podle § 2395 občanského zákoníku, podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Protože žalovaný proti žalobě nevznesl žádnou námitku, která by oprávněnost žaloby zpochybnila, například, že smlouva je neplatná, dluh vůbec nevznikl nebo již byl uhrazen nebo že by činil jinou částku, než uvádí žalobce, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Právo na náhradu nákladů řízení přiznal soud žalobci podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu Náklady žalobce přitom spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč, v odměně za zastupování v částce 3 x 200 Kč podle advokátního tarifu, ve trojím režijním paušálu po 100 Kč podle advokátního tarifu a v 21% DPH ve výši 189 Kč, celkem činí částku 1 489 Kč. Tento rozsudek je vyhotoven ve zkrácené verzi v souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu.