14 C 221/2023-18 — Okresní soud v Bruntále

Vzhledem k tomu, že předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží, není dle § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jako„ o. s. ř.“), proti tomuto rozsudku odvolání přípustné; rozsudek proto má zkrácené odůvodnění dle § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahující pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky ve výši částku 2 297 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 297 Kč od 19. 2. 2019 do zaplacení, částku 95 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 95 Kč od 11. 5. 2018 do zaplacení, částku 1 740,55 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 740,55 Kč od 23. 6. 2020 do zaplacení, a částku 129,7 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 129,7 Kč od 6. 8. 2020 do zaplacení, a to z titulu Smlouvy o družených dodávkách elektřiny ze dne [datum] a Smlouvy o sdružených dodávkách plynu ze dne [datum]. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. V dané věci byly splněny podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř. pro soudu rozhodnutí bez nařízení jednání. Na základě provedeného dokazování, bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, tj. společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], písemné dohody, dle kterých právní předchůdkyně měla dodávat žalovanému elektřinu, plyn, a služby s tím související a žalovaný měl za tyto dodávky platit. Právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu, plyn, a služby s tím související a toto mu pak vyúčtovala. Odběr elektřiny vyúčtovala fakturou [číslo] za období od 31. 1. 2018 do 21. 1. 2019 znějící na částku 4 747 Kč splatnou dne 18. 2. 2019, kdy žalovaný na tuto fakturu za poskytnuté dodávky a služby řádně a včas právní předchůdkyni žalobkyně uhradil pouze 2 450 Kč a na nedoplatek ve výši 2 297 Kč pak neuhradil ničeho. Odběr plynu vyúčtovala fakturou [číslo] za období od 11. 6. 2019 do 2. 6. 2020 znějící na částku 1 840,55 Kč splatnou dne 22. 6. 2020, kdy žalovaný na tuto fakturu za poskytnuté dodávky a služby řádně a včas právní předchůdkyni žalobkyně uhradil pouze 170 Kč a na nedoplatek ve výši 1 740,55 Kč pak neuhradil ničeho. Další odběr plynu vyúčtovala fakturou [číslo] za období od 3. 6. 2020 do 16. 7. 2020 znějící na částku 129,7 Kč splatnou dne 5. 8. 2020, kdy žalovaný na tuto fakturu za poskytnuté dodávky a služby neuhradil ničeho. Kromě toho byl mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně dohodnut také smluvní poplatek za zaslání upomínek ve výši 95 Kč, přičemž upomínky byly žalovanému zasílány kvůli vzniklým nedoplatkům. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovaným převedla na žalobkyni na základě písemné dohody nazvané Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností od 6. 4. 2021. Žalovaný pohledávku neuhradil ani následně žalobkyni, a to ani poté co mu žalobkyně zaslala předžalobní výzvu. Soud zjištěný skutkový stav podřadil pod ustanovení § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění do 31. 12. 2021. Mezi stranami byla uzavřena smlouva o sdružených dodávkách plynu a smlouva o sdružených dodávkách elektřiny, kdy za tyto dodávky byl žalovaný povinen platit, avšak žalovaný za tyto dodávky řádně a včas neplatil, soud proto uložil povinnost žalovanému v žalobě uvedené částky žalobkyni uhradit, a to včetně smluveného poplatku za upomínky. Pokud jde o úrok z prodlení, soud postupoval v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a přiznal ho vždy od splatnosti jednotlivých žalobních nároků. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Výzva dle ustanovení § 142a občanského soudního řádu byla žalovanému zaslána právním zástupcem žalobkyně. Soud má (na rozdíl od žalobkyně) za to, že předmětná žaloba je tzv. formulářovou žalobou, neboť žalobkyně uplatňuje u zdejšího soudu své žaloby na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech (k tomu viz např. řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], atd.) a současně peněžité plnění nepřevyšuje 50 000 Kč; jsou tedy splněny podmínky ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, proto uložil žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyně v částce 1 489 Kč. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, jehož výše byla určena dle položky 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, odměna za právní zastoupení stanovená dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 advokátního tarifu ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, přičemž právní zástupce žalobkyně učinil v dané věci 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby) a odměna tedy činí celkem 600 Kč, a dále byl ke každému úkonu právní služby přiznána i náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Jelikož právní zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, byla žalobkyni z odměny za právní zastoupení a náhrady hotových výdajů v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána i náhrada 21 % DPH ve výši 189 Kč. Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaný dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit tuto náhradu advokátovi. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.