14 C 74/2024-14 — Okresní soud v Bruntále

Vzhledem k tomu, že předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží, není dle § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „o. s. ř.“), proti tomuto rozsudku odvolání přípustné; rozsudek proto má zkrácené odůvodnění dle § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahující pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.Předmětem řízení je spor o zaplacení částky ve výši 1 525 Kč s příslušenstvím z titulu úhrady jízdného a přirážky k jízdnému za jízdu žalovaného vozidlem žalobkyně bez platného jízdního dokladu dne , datum, . Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.V dané věci byly splněny podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř. pro soudu rozhodnutí bez nařízení jednání.Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný dne , datum, v 16:35 použil ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy provozované žalobkyní, přičemž se při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem. Přestože byl žalovaný vyzván (mimo jiné i předžalobní výzvou) k úhradě jízdného a přirážky k jízdnému, žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, ať již dne , datum, , či do 15 kalendářních dnů od tohoto data, což je datum splatnosti jízdného a přirážky k jízdnému, tak ani kdykoliv poté. Jízdné ke dni , datum, činilo u žalobkyně 25 Kč. Přirážka k jízdnému za jízdu bez dokladu činila dne , datum, částku 1 500 Kč.Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že nástupem žalovaného do vozidla městské hromadné dopravy žalobkyně dne , datum, v 16:35 bez platné jízdenky byla porušena povinnost stanovená § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a také v ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, či v ust. § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, jakož i dle Smluvních přepravních podmínek žalobkyně a Tarifu žalobkyně, podle kterých je cestující povinen na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem. Při porušení této povinnosti tak cestujícímu vzniká závazek uhradit jak dlužné jízdné ve 25 Kč tak i přirážku k jízdnému, která podle Smluvních přepravních podmínek žalobkyně a Tarifu žalobkyně činila 1 500 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit jízdné i přirážku k jízdnému v celkové výši 1 525 Kč za nástup do vozidla hromadné dopravy bez platného jízdního dokladu dne , datum, . Současně i nárok na úrok z prodlení je dán, a to podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy od 16. dne po provedení přepravy.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, jehož výše byla určena dle položky 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů (předžalobní výzva, žaloba) dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky. Lhůta k plnění žalobních nároků byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.