16 C 111/2024-18 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s tím, že žalovaný cestoval dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, hromadným dopravním prostředkem , právnická osoba, ., aniž by si zakoupil platný jízdní doklad. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužného jízdného ve výši 3x , částka, a 1x , částka, a přirážky k jízdnému ve výši 3 x , částka, a , právnická osoba, 500 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou těchto částek, požadovala žalobkyně současně zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po uplynutí 15ti denní lhůty k dobrovolnému zaplacení dlužné částky za vykonání jízdy bez platného jízdního dokladu, až do zaplacení.Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů.Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 13. 10 2021, na základě níž přešly pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávek písemně oznámeno.Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že žalovaný dne , datum, (trolejbus), , datum, (tramvaj), , datum, (trolejbus) a , datum, (tramvaj) cestoval dopravními prostředkem právní předchůdkyně žalobkyně, , právnická osoba, ., aniž by si zakoupil platný jízdní doklad. Tato skutečnost byla při přepravní kontrole zjištěna a s žalovaným byly sepsány zápisy o provedené přepravní kontrole. Jelikož žalovaný neuhradil jízdné ani přirážku k jízdnému, dostal se po 15 dnech od vykonání jízdy bez platného dokladu do prodlení s úhradou jednotlivých částek.Po právní stránce posoudil soud uplatněné nároky v souladu s ustanovením § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od , datum, , v němž je stanovena povinnost přepravci po uzavření smlouvy o přepravě osoby přepravit cestujícího do místa určení a povinnost cestujícího zaplatit jízdné. Z § 2551 stejného zákona vyplývá, že podrobnosti při přepravě osob upraví přepravní řády. Dále soud posoudil uplatněný nároky 2 a 4 v souladu s ustanovením § 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění zákona č. 23/2000 Sb., o drahách, kde je stanovena možnost uložit cestujícímu povinnost zaplatit přirážku k jízdnému a stanovena maximální výše přirážky. U nároků 1 a 3 soud dále vycházel z ustanovení § 18a odst. 1 až 3 zákona č. 111/1994 Sb. ve znění zákona č. 304/1997 Sb. o silniční dopravě, kde je stanovena možnost uložit cestujícímu povinnost zaplatit přirážku k jízdnému a stanovena maximální výše přirážky.Podle ustanovení § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle ustanovení § 1968 a § 1970 citovaného občanského zákoníku, kdy v případě, že je dlužník v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinen zaplatit zákonný úrok z prodlení, pokud není sazba úroků z prodlení mezi účastníky sjednána. Výše zákonných úroků z prodlení je upravena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že žalovaný v uvedených dnech použil hromadné dopravní prostředky právní předchůdkyně žalobkyně, tedy uzavřel s ní smlouvu o přepravě, na základě níž žalobkyně splnila svou povinnost přepravit žalovaného do místa určení, avšak žalovaný porušil svou povinnost zaplatit jízdné stanovené příslušným tarifem žalobkyně. Za této situace vznikl žalobkyni nárok na zaplacení jízdného ve výši 3 x , částka, a , částka, , celkem , částka, , a na zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 3 x , částka, a , částka, , celkem , částka, , společně se zákonným úrokem z prodlení.O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, , odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od , datum, , ve výši , částka, za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil tři úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí , částka, . Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši , částka, , a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky. Náklady řízení představují celkem , částka, .K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující , částka, , řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní, příp. jeho právním předchůdcem, ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.