16 C 126/2024-30 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, ., , adresa, , a žalovaným pod č. , hodnota, , na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Ke dni podání žaloby činila dlužná částka jistinu úvěru ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, . Dále žalobkyně požadovala příslušenství pohledávky.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.4. Aktivní legitimaci ve sporu u žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, , na základě níž přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno.5. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , z dokladu o vyplacení peněžních prostředků žalovanému dne , datum, , z transakční historie úvěru, z hodnocení klienta provedeného žalobkyní ke dni , datum, , z oznámení o provedení plateb zaměstnavatele žalovaného na jeho účet v období od září do prosince 2022, z výpisu z registru Solus k osobě žalovaného ke dni , datum, , z databáze nebankovních registrů klientských informací k témuž datu, z oznámení o zesplatnění úvěru a z předžalobní výzvy zaslané žalovanému před podáním žaloby ve věci má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, elektronickými prostředky na dálku podepsána smlouva o úvěru, na základě níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, s tím, že úvěr bude uhrazen za dobu , Anonymizováno, měsíců v pravidelných splátkách po , částka, , které zahrnují zápůjční úrokovou sazbu ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % ročně. Celkově měl žalovaný uhradit , částka, . Před podepsáním smlouvy provedl věřitel hodnocení žalovaného jako klienta, když z tohoto listinného důkazu vyplývá, že žalovaný byl ke dni , datum, zaměstnán u společností , právnická osoba, , a to v pracovním poměru sjednaném na dobu neurčitou, přičemž tato skutečnost nebyla ze strany věřitele žádným způsobem ověřena. V případě výdajů bylo vycházeno z životního minima stanoveného zákonem, aniž by bylo fakticky prověřováno, jaké jsou faktické výdaje žalovaného. Z těchto údajů vyplývá, že žalovaný měl mít výdaje v celkové výši , částka, . Žalovaný byl svobodný a bezdětný. Jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo středoškolské s maturitou s tím, že bydlel u rodičů. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě vystavené , právnická osoba, . vyplývá, že žalovaný měl příjem od svého zaměstnavatele za září , Anonymizováno, ve výši , částka, , v říjnu , Anonymizováno, ve výši , částka, , v listopadu , Anonymizováno, ve výši , částka, a v prosinci , Anonymizováno, ve výši , částka, . Z vyžádaných informací z veřejných registrů , Anonymizováno, a , Anonymizováno, vyplývá, že k osobě žalovaného nebyly zjištěny žádné negativní informace. Ve smlouvě byly rovněž sjednány smluvní pokuty, a to ve výši , částka, za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitl v prodlení déle než , Anonymizováno, dnů po splatnosti a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru, která představovala částku , částka, . Žalovaný na předmětný závazek uhradil , částka, . Jelikož žalovaný neplatil sjednané splátky, provedl právní předchůdce žalobkyně zesplatnění úvěru a po uplynutí desetidenní lhůty pro zaplacení dlužné částky se žalovaný dostal do prodlení s úhradou nové jistiny ve výši , částka, , která sestávala z původní dlužné jistiny ve výši , částka, a přirostlých úroků z úvěru ke dni zesplatnění ve výši , částka, . Ke dni podání žaloby pak dlužná částka představovala novou jistinu ve výši , částka, a dlužné smluvní pokuty ve výši , částka, vyčíslené ke dni , datum, . Dále žalobkyně požadovala úrok ve výši , Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné nové jistiny včetně kapitalizovaného úroku ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaný byl před podáním žaloby písemně vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvu nereagoval a další finanční prostředky již věřiteli nevrátil.6. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalovaného za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla uzavřena platně, tedy zda věřitel zákonným způsobem před uzavřením smlouvy posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva neplatná. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., je věřitel při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v úvahu jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zůstane po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřebná pro splácení úvěru. Cílem zákonodárce bylo efektivně zamezit předlužování spotřebitelů, kteří nejsou schopni své závazky řádně platit. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v § 86 cit. zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnut.11. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že s přihlédnutím k výši poskytnutého úvěru nebyla úvěruschopnost žalovaného