16 C 134/2024-15 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne , datum, domáhala zaplacení částky 2 700 Kč, představující součet dlužných televizních poplatků, které byl žalovaný jako poplatník povinen zaplatit v měsících březnu 2022 až říjnu 2023, tedy 20 měsíců x 135 Kč. Současně se žalobkyně domáhala přiznání příslušenství pohledávky, a to vždy od 16. dne každého kalendářního měsíce, v němž vznikla povinnost uhradit televizní poplatek. Zákonný úrok z prodlení žalobkyně u všech dlužných televizních poplatků vypočítala do 27. 2. 2024 ve výši 437,45 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v průběhu řízení proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.3. Soud ve věci rozhodl v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto povinnost žalovaný splnil dne , datum, . Současně žalovanému vznikla povinnost platit televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně, a to vždy do 15. dne daného kalendářního měsíce. Pokud takto neučinil, dostal se ode dne následujícího do prodlení s úhradou předmětné částky. Žalovaný neuhradil televizní poplatky v měsících březnu 2022 až říjnu 2023, tedy 20 měsíců x 135 Kč, celkem 2 700 Kč. Žalovaný byl upomenut o úhradu dlužné částky, přičemž na výzvu nereagoval.5. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.6. Podle § 7 odst. 2 shora citovaného zákona, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce.7. Podle § 10 shora citovaného zákona nezaplatí-li poplatník rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovená přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu, včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.8. Podle § 6 shora citovaného zákona činí výše televizního poplatku od 1.1.2008 částku 135 Kč.9. Ze zjištěného skutkového stavu věci učinil soud právní závěr, že žalovaný se v souladu s § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. stal poplatníkem televizního poplatku a za té situace je v souladu s § 7 odst. 2 citovaného zákona povinen platit televizní poplatek stanovený v § 6 citovaného zákona, který je splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaný nezaplatil televizní poplatky za shora specifikované období, čímž mu vznikl dluh ve výši 2 700 Kč. V případě prodlení s úhradou jednotlivých poplatků vzniklo žalobkyni v souladu s ustanovením § 10 citovaného zákona a § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1.1.2014, právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, a to vždy od 16. dne daného kalendářního měsíce, za který vznikl dluh. Soud tedy zavázal žalovaného k zaplacení celkové částky ve výši 3 137,45 Kč sestávající z dlužných televizních poplatků ve výši 2 700 Kč a z kapitalizovaného příslušenství pohledávky u všech splatných televizních poplatků ve výši 437,45 Kč.10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 2 úkony právní služby (převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 400 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21 % DPH ve výši 126 Kč. Náklady řízení představují celkem 1 126 Kč.11. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odstavec 1 o.s.ř.