16 C 139/2024-16 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne , datum, domáhala zaplacení částky 945 Kč, představující součet dlužných televizních poplatků, které byl žalovaný jako poplatník povinen zaplatit v měsících květnu 2023 až listopadu 2023, tedy za 7 měsíců x 135 Kč. Současně se žalobkyně domáhala přiznání příslušenství pohledávky, a to vždy od 16. dne každého kalendářního měsíce, v němž vznikla povinnost uhradit televizní poplatek. Zákonný úrok z prodlení žalobkyně u všech dlužných televizních poplatků vypočítala do 18. 3. 2024 ve výši 83,50 Kč. Dále žalobkyně požadovala zaplacení nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 87 Kč. Celková dlužná částka činila 1 115,50 Kč.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v průběhu řízení proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.Soud ve věci rozhodl v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů.Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že žalovaný se jako odběratel elektrické energie nepřihlásil do evidence poplatníků televizního poplatku do příslušné evidence a ani po písemné výzvě žalobkyně neoznámil písemným čestným prohlášením opak. Za této situace se žalovaný považuje za poplatníka televizních poplatků a je povinen platit zákonem stanovené poplatky. Pokud takto neučinil, dostal se do prodlení s úhradou předmětných částek vždy od 16 dne každého kalendářního měsíce. Žalovaný neuhradil televizní poplatky v měsících květnu 2023 až listopadu 2023, tedy za 7 měsíců x 135 Kč, celkem 945 Kč. Žalovaný byl upomenut o úhradu dlužné částky, přičemž na výzvu nereagoval.Podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. se fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, a přitom je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy.Podle § 7 odst. 2 shora citovaného zákona, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce.Podle § 10 shora citovaného zákona nezaplatí-li poplatník rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovená přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu, včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.Podle § 6 shora citovaného zákona činí výše televizního poplatku od 1. 1. 2008 částku 135 Kč.Ze zjištěného skutkového stavu věci učinil soud právní závěr, že žalovaný se v souladu s § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. stal poplatníkem televizního poplatku a za té situace je v souladu s § 7 odst. 2 citovaného zákona povinna platit televizní poplatek stanovený v § 6 citovaného zákona, který je splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaný nezaplatil televizní poplatky za shora specifikované období, čímž mu vznikl dluh ve výši 945 Kč. V případě prodlení s úhradou jednotlivých poplatků vzniklo žalobkyni v souladu s ustanovením § 10 citovaného zákona a § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014, právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, a to vždy od 16. dne daného kalendářního měsíce, za který vznikl dluh. Soud tedy zavázal žalovaného k zaplacení celkové částky ve výši 1.115,50 Kč sestávající z dlužných televizních poplatků ve výši 945 Kč, z kapitalizovaného příslušenství pohledávky u všech splatných televizních poplatků ve výši 83,50 Kč a nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 87 Kč.O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 2 úkony právní služby (převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 400 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 126 Kč. Náklady řízení představují celkem 1 126 Kč.O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odstavec 1 o.s.ř.