16 C 154/2024-47 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, .) se sídlem , adresa, , a žalovaným dne , datum, pod č. , RČ, , na základě níž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, . Ke dni podání žaloby žalovaný dluží neuhrazenou jistinu úvěru ve výši , částka, a poplatky ve výši , částka, . Současně žalobkyně požadovala zaplacení sjednaného úroku z úvěru ve výši 21,7 % ročně a zákonného úroku z prodlení od , datum, až do zaplacení dlužné částky.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, , na základě níž přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno.4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.5. Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne , datum, , z všeobecných obchodních podmínek, z produktových podmínek tvořících nedílnou součást smlouvy, ze sazebníku banky účinného pro dané období, z výpisu z účtu žalovaného, z přípisu obsahujícího okamžité zesplatnění půjčky, z přehledu úhrad ze strany žalovaného, z protokolu o ověření úvěruschopnosti žalovaného včetně příloh a z předžalobní výzvy má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , a žalovaným byla podepsána dne , datum, a akceptována věřitelem dne , datum, smlouva o půjčce pod č. , RČ, , na základě níž byl žalovanému poskytnut nezajištěný neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal finanční prostředky uhradit společně se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 21,7 % ročně. Před uzavřením smlouvy byla prověřována úvěruschopnost žalovaného kontrolou aktuálních dluhů v interních i externích databázích s negativním výsledkem. Dále bylo vycházeno z informací od žalovaného, který uvedl, že je svobodný, bydlí v pronajatém domě/bytě, jeho nejvyšší dosažené vzdělání je vyučení v oboru. Žalovaný měl být zaměstnán s příjmem ve výši , částka, . Deklarované výdaje žalovaného na bydlení představovaly , částka, a na živobytí , částka, . U žalovaného nebyly zjištěny žádné existující závazky u jiných subjektů. Deklarovaný příjem žalovaného byl ověřen pouze s využitím komplexního statistického nástroje a v zásadě stejným způsobem byly prověřeny i výdaje žalovaného, tedy bylo vycházeno pouze z určitých statistických údajů. Žádné příjmy ani výdaje žalovaného nebyly fakticky prověřovány. Žalovaný na předmětný závazek uhradil částku , částka, . Jelikož žalovaný neplatil splátky dle smlouvy, věřitel provedl zesplatnění úvěru a vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky jednorázově. Ke dni podání žaloby žalobkyně požadovala neuhrazenou jistinu úvěru ve výši , částka, a poplatky ve výši , částka, . Dále žalobkyně kapitalizovala smluvní úrok z úvěru ke dni , datum, z dlužné jistiny ve výši , částka, a ke stejnému datu kapitalizovala zákonný úrok z prodlení, který představoval částku , částka, . Současně žalobkyně požadovala smluvní úrok z úvěru ve výši 21,7 % ročně z částky , částka, a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, v obou případech od , datum, do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvu nereagoval a dlužnou částku neuhradil.6. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalovaného za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla uzavřena platně, tedy zda věřitel zákonným způsobem před uzavřením smlouvy posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva neplatná. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., je věřitel při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v úvahu jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zůstane po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřebná pro splácení úvěru. Cílem zákonodárce bylo efektivně zamezit předlužování spotřebitelů, kteří nejsou schopni své závazky řádně platit. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v § 86 cit. zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnut.11. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že schopnost žalovaného jako spotřebitele nebyla ze strany věřitele prověřena s náležitou péčí, u žalovaného nebyly před uzavřením smlouvy aktivně ověřovány a zjišťovány informace k jeho osobním poměrům a nebyla dostatečným a objektivním způsobem vyhodnocena možnost žalovaného fakticky úvěr splácet. Soud konstatuje, že žalobkyně v průběhu řízení nepředložila žádný listinný důkaz o řádném prověření schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr dle sjednaných smluvních podmínek. Žalobkyně sice tvrdila, že finanční situaci věřitel vyhodnotil z výpisu z účtu žalovaného, soudu však byly předloženy výpisy z účtu za období po uzavření smlouvy o úvěru. Věřitel žádným způsobem neověřil tvrzení žalovaného, že je zaměstnaný a že dosahuje příjmu , částka, měsíčně, který se pohyboval na hranici minimální mzdy. Rovněž nebyly žádným zp