16 C 231/2023-49 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního osudu v , adresa, ze dne , datum, domáhala zaplacení částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím, a to jednak z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky řízení dne , datum, , na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaný dluží neuhrazenou jistinu úvěru ve výši , částka, , úrok z úvěru ve výši , částka, a dále příslušenství z pohledávky. Další nárok uplatněný žalobkyní vyplývá ze smlouvy o poskytnutí kontokorentu uzavřené mezi účastníky řízení dne , datum, , na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka , částka, . Ke dni podání žaloby žalovaný dluží neuhrazenou jistinu kontokorentu ve výši , částka, a kapitalizovaný úrok ve výši , částka, . Dále žalobkyně požadovala zaplacení částky , částka, představující záporný zůstatek na běžném účtu žalovaného ve výši , částka, , poplatek za výběr hotovosti z bankomatu ve výši , částka, , měsíční poplatek za neomezené zasílání informační SMS ve výši , částka, a částku , částka, představující náklady spojené s vymáháním pohledávky žalobkyně vůči žalovanému.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.4. Z rámcové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, , z dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě – smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , z obchodních podmínek žalobkyně tvořících nedílnou součást smlouvy, z podmínek žalobkyně pro používání úvěru, z výpisu z účtu žalovaného, z úvěrové zprávy z , datum, , z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze splátkového kalendáře a přehledu plateb úvěru, z dodatku č. , hodnota, a č. , hodnota, ze dne , datum, k rámcové smlouvě a z předžalobní výzvy zaslané žalovanému doporučenou poštou má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla uzavřena dne , datum, pod č. , hodnota, rámcová smlouva, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému služby poskytované žalobkyní včetně platebních, na základě níž byl zřízen běžný účet žalovaného u žalobkyně pod č. , hodnota, . Dne , datum, byl elektronickými prostředky na dálku podepsán dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, jehož obsahem bylo poskytnutí úvěru pod č. , Anonymizováno, ve výši , částka, , přičemž se jednalo o neúčelový, nezajištěný úvěr, poskytnutý na dobu určitou. Žalovaný měl předmětný úvěr uhradit v 93 měsíčních splátkách, jejichž pravidelná výše činila , částka, měsíčně. Roční základní sazba úroku představovala 17,9 %, bonusová úroková sazba pak 15,9 % ročně. Z výpisu z účtu žalovaného za 10-12/2021 má soud za prokázané, že v tomto období činila průměrná měsíční čistá mzda žalovaného , částka, . Z výpisu z běžného účtu ke dni , datum, má soud dále za prokázané, že konečný zůstatek na účtu žalovaného byl k tomuto datu v záporné hodnotě -, částka, . Z úvěrové zprávy vyhotovené ke dni , datum, má soud za prokázané, že před uzavřením smlouvy o úvěru měl žalovaný dva existující závazky, přičemž 3 závazky byly odmítnuty. Celkové měsíční splátky u žalovaného představovaly , částka, na tyto dva závazky. Zbývající částka k zaplacení u těchto dvou závazků představovala , částka, . K osobě žalovaného bylo pouze zjištěno, že není ženatý nemá žádnou vyživovací povinnost a bydlí v nájmu. Příjmy ostatních členů domácnosti a výdaje žalovaného na domácnost představovaly celkem , částka, měsíčně. Na běžných účtech žalovaného nebyly v době sjednávání předmětných úvěrů evidovány žádné exekuce, transakce spojené s hazardem nebo jinou rizikovou činností. Žalobkyně v případě výdajů žalovaného vycházela pouze z jím sdělených informací. Dále prověřila interní a externí databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti klienta. Na předmětný úvěr žalovaný za dobu existence závazku uhradil částku , částka, . Dodatky č. , hodnota, a 6 k rámcové smlouvě ze dne , datum, byla provedena změna pravidelné splátky na částku , částka, měsíčně a datum úhrady jednotlivých splátek, který byl stanoven na 24. den v měsíci. Žalovaný hradil splátky od , datum, do , datum, . Jelikož další splátky nehradil žalobkyně provedla zesplatnění úvěru a výzvou ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky jednorázově. Dluh sestával z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, a z nesplaceného kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, . Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvu nereagoval a dlužnou částku neuhradil.5. Z rámcové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, , z dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě ze dne , datum, , z obchodních podmínek, z podmínek pro používání kontokorentu, z přehledu plateb kontokorentu tvořících nedílnou součást smlouvy, z předsmluvního formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z mimořádného výpisu z běžného účtu žalovaného a z předžalobní výzvy má soud za prokázané, že na základě stejné rámcové smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení dne , datum, byla dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřena smlouva o poskytnutí kontokorentu ve výši , částka, , na základě něhož byl žalovanému poskytnut neúčelový a nezajištěný úvěr do sjednaného limitu ve výši , částka, za sjednanou úrokovou sazbou ve výši 18,9 % ročně. Žalovaný celkem vyčerpal částku , částka, , kterou neuhradil. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela žalobkyně ze stejné úvěrové zprávy jako v případě úvěru poskytnutého na základě dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, . Mimo částky , částka, požadovala žalobkyně zaplacení kapitalizovaného úroku z úvěru za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k zaplacení této dlužné částky.6. Žalobkyně dále požadovala uhrazení záporného zůstatku na běžném účtu žalovaného, který představoval , částka, . Dále požadoval zaplacení poplatků za výběr hotovosti z bankomatu ve výši , částka, , poplatku za neomezené zasílání informací ve výši , částka, a částku , částka, představující náklady na vymáhání dlužné částky. Celkem se jednalo o , částka, . I v tomto případě byl žalovaný písemně vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvu nereagoval a dlužnou částku neuhradil.7. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu o úvěru i o poskytnutí kontokorentu lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalovaného za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného vý