16 C 276/2023-74 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhala zaplacení částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o stavebním spoření č. , hodnota, uzavřené mezi žalovaným a , právnická osoba, spořitelnou a.s. dne , datum, , na základě níž žalovanému byl poskytnut úvěr ze stavebního spoření ve výši , částka, . Ke dni podání žaloby žalovaný dluží neuhrazenou jistinu úvěru a smluvní úrok do data odstoupení od smlouvy ve výši , částka, . Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou jistiny od , datum, , požadovala žalobkyně od tohoto data zaplacení zákonného úroku z prodlení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky., právnická osoba, žádosti o poskytnutí meziúvěru/úvěru ze stavebního spoření ze dne , datum, , z úvěrové smlouvy stavebního spoření ze dne , datum, , včetně přílohy úvěrové smlouvy, z žádosti o čerpání finančních prostředků z úvěrové smlouvy ze dne , datum, , ze splátkové zatíženosti žalovaného, z přílohy ke schválení úvěru/meziúvěru ze stavebního spoření – kontrola příjmů, z potvrzení o příjmu a údaje o finanční situaci ze dne , datum, , z detailu platby ze dne , datum, , , datum, , , datum, , z přehledu o zajištění dlouhodobé pohledávky , právnická osoba, , z výpisu z meziúvěrového účtu č. , hodnota, , z oznámení o čerpání finančních prostředků a informace o úhradě úroků ze dne , datum, , z kopie složenky, z poslední výzvy k úhradě ze dne , datum, včetně dokladu o odeslání zásilky doporučenou poštou, z oznámení věřitele o odstoupení ze dne , datum, včetně dokladu o odeslání zásilky doporučenou poštou, z výzvy k plnění ze dne , datum, a z poštovního podacího archu má soud za prokázané, že dne , datum, požádal žalovaný o poskytnutí úvěru ze stavebního spoření, přičemž v žádosti o poskytnutí tohoto úvěru je uvedeno, že žalovaný byl ke dni podání žádosti svobodný, bydlel u rodičů nebo příbuzných a jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo středoškolské – řemeslník. Byl zaměstnán na plný úvazek na dobu neurčitou od , datum, s průměrným čistým příjmem , částka, měsíčně. Žalobkyně uvedla, že v souvislosti s prověřením úvěruschopnosti žalovaného bylo nahlíženo do registrů Solus, BRKI s negativním výsledkem. Tyto listiny však soudu k důkazu předloženy nebyly. V případě výdajů vycházel věřitel ze statistických nákladů na obživu na jednu osobu s tím, že v případě žalovaného činily tyto životní náklady , částka, . Faktické výdaje žalovaného prověřovány nebyly. Měsíční finanční zatížení žalovaného z již existujících závazků představovalo , částka, . Z výpisů z účtu žalovaného za období od července do září 2021 vyplývá, že jeho průměrný měsíční čistý příjem vyplácený společností , právnická osoba, . činil , částka, . Žalobkyně předložila soudu k důkazu potvrzení o příjmu a údaje o finanční situaci žalovaného ze dne , datum, , kde je uveden stejný průměrný příjem, avšak doklad není zaměstnavatelem podepsán ani jiným způsobem potvrzen. U počtu vyživovaných osob není zřejmé, zda se jedná o číslo nula či jedna. Z údajů centrální evidence obyvatel soud zjistil, že žalovaný má jedno nezletilé dítě narozené v roce 2015, ke kterému měl vyživovací povinnost, v jaké výši, nebylo prověřeno. Dne , datum, (nikoliv , datum, , jak je uvedeno v žalobě) byla podepsána smlouva o úvěru ze stavebního spoření, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který měl splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, a současně byl povinen provádět pravidelné měsíční vklady ve výši , částka, na vkladový účet stavebního spoření č. , hodnota, . Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 5,3 % ročně. Celkově měl žalovaný uhradit , částka, . Z přehledu plateb žalovaného na daný úvěr za období od , datum, do , datum, má soud za prokázané, že za uvedené období žalovaný na daný závazek uhradil částku , částka, , nikoliv , částka, , jak tvrdila žalobkyně ve svém podání ze dne , datum, . Jelikož žalovaný neplatil sjednané splátky řádně a včas, věřitel od předmětného závazku dopisem ze dne , datum, odstoupil a vyzval žalovaného k zaplacení částky ve výši , částka, jednorázově. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k zaplacení dlužné částky dopisem z , datum, .4. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.5. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.6. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalovaného za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla uzavřena platně, tedy zda věřitel zákonným způsobem před uzavřením smlouvy posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva neplatná. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., je věřitel při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v úvahu jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zůstane po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřebná pro splácení úvěru. Cílem zákonodárce bylo efektivně zamezit předlužování spotřebitelů, kteří nejsou schopni své závazky řádně platit. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v § 86 cit. zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnut.9. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že schopnost žalovaného jako spotřebitele nebyla ze strany věřitele prověřena s náležitou péčí, u žalovaného nebyly před uzavřením smlouvy aktivně ověřovány a zjišťovány informace k jeho osobním poměrům a nebyla dostatečným a objektivním způsobem vyhodnocena možnost žalovaného fakticky úvěr splácet. Z předlože