16 C 287/2023-28 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky řízení dne , datum, , na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši , částka, . Ke dni podání žaloby žalovaný dluží neuhrazenou jistinu úvěru ve výši , částka, , poplatky za bezpečnou splátku ve výši , částka, , poplatky za , Anonymizováno, servis v celkové výši , částka, , úroky ve výši , částka, , účelně vynaložené náklady na vymáhání pohledávky ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, . Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, kapitalizovala žalobkyně zákonný úrok z prodlení za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, a dále požadovala zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že mezi účastníky řízení byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, a to elektronickými prostředky na dálku, na základě níž byl poskytnut žalovanému úvěr ve výši , částka, , který měl uhradit ve 24 měsíčních splátkách s roční procentní sazbou ve výši 49,30 %. Celkově měl žalovaný uhradil částku , částka, . Před uzavřením smlouvy byla k osobě žalovaného za účelem prověření jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr zpracována úvěrová zpráva, z jejíhož obsahu vyplívá, že žalovaný měl v době uzavření smlouvy jeden existující splátkový závazek, 11 splátkových závazku bylo odmítnuto, 2 byly odvolány, dále byly odmítnuty 2 žádosti o kreditní karty. Celková zbývající částka z ostatních závazků žalovaného představovala , částka, . Jiné příjmové a výdajové poměry žalovaného nebyly fakticky prověřovány, bylo vycházeno ze statistických údajů o životních nákladech žalovaného. Sám žalovaný uvedl, že jeho příjem činí , částka, a příjem ostatních členů domácnosti , částka, . Tyto skutečnosti nebyly žádným způsobem prověřeny. Žalovaný na předmětný dluh uhradil v období od , datum, do , datum, částku , částka, . Žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 3x , částka, za prodlení s úhradou splátek za únor až duben 2023. Dále podle smlouvy byly požadovány účelně vynaložené náklady na vymáhání pohledávky ve výši , částka, . Žalobkyně dále požadovala nedoplatek na poplatcích za bezpečnou splátku ve výši , částka, v celkové výši , částka, . Dále nedoplatek poplatků za , Anonymizováno, servis za období od října do listopadu 2022, dále února až května 2023 ve výši , částka, . Rovněž žalobkyně kapitalizovala úrok z úvěru ve výši , částka, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, byl stanoven za období od , datum, do , datum, . Žalovaný byl před podáním žaloby písemně vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvu reagoval a dlužnou částku neuhradil.5. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalovaného za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla uzavřena platně, tedy zda věřitel zákonným způsobem před uzavřením smlouvy posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva neplatná. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v § 86 cit. zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnut.10. Po provedeném dokazování dospěl soud k právnímu závěru, že žalobkyně neprověřila schopnost žalovaného platit předmětný závazek po sjednanou dobu v dostatečném rozsahu, nebyly ověřovány faktické příjmy ani výdaje žalovaného či jeho domácnosti. Současně měla žalobkyně přihlédnout k zatíženosti žalovaného jiným závazkem, jehož zůstatek k 8/2022 činil , částka, . Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem soud konstatuje, že schopnost žalovaného hradit sjednané splátky po dobu uvedenou ve smlouvě nebyla ze strany věřitele řádně a v zákonem požadovaném rozsahu prověřena. Za této situace tedy neměl být úvěr poskytnut a v tomto případě lze žalobkyni přiznat pouze neuhrazenou jistinu úvěru se zákonným úrokem z prodlení.11. Vzhledem k výše uvedenému závěru soud přiznal žalobkyni částku , částka, představující rozdíl mezí částkou poskytnutou a částkou uhrazenou (, částka, - , částka, ). Současně soud provedl výpočet zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ve výši , částka, za období požadované žalobkyní, tedy za období od , datum, do , datum, , při zákonné sazbě, což představuje , částka, . Celkově tedy byla žalobkyni přiznána částka , částka, . Do zbývající částky ve výši , částka, (, částka, + , částka, = , částka, - , částka, = , částka, ) byla žaloba zamítnuta, neboť v tomto rozsahu z důvodu neplatnosti smlouvy o úvěru nelze považoval nárok uplatněný žalobkyní za důvodný. Současně soud zamítl část zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, neboť s úhradou této částky nebyl žalovaný v prodlení.12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně nebyla v převážné míře uplatněného nároku úspěšná a žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly.13. O lhůtě k plnění rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř.