16 C 65/2024-29 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím, z titulu smlouvy o úvěru uzavřené elektronickými prostředky na dálku dne , datum, , na základě níž byla žalované poskytnuta částka , částka, . Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky požadovala žalobkyně zákonný úrok z prodlení od , datum, do zaplacení.Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky.Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že mezi účastníky řízení byla prostřednictvím elektronických prostředků na dálku uzavřena dne , datum, smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, , které měla uhradit ve 24 splátkách. Celkově byla žalovaná povinna uhradit , částka, . Dále je do smlouvy zahrnout poplatek za korunový odklad ve výši , částka, , poplatek za doplňkovou službu ve výši , částka, měsíčně a poplatek za doplňkovou službu – SMS servis ve výši , částka, měsíčně. Dále byla do smlouvy zahrnuta ujednání o smluvní pokutě ve výši , částka, v případě neuhrazení úvěru dle splatnosti. Z úvěrové zprávy vyplývá, že žalovaná měla podané tři žádosti o poskytnutí jiného úvěru či závazku, 5 závazků bylo odmítnuto, v době uzavření smlouvy byl jeden existující závazek se splátkou ve výši , částka, . V případě předmětného závazku se splátky pohybovaly od částky , částka, do , částka, měsíčně. V souvislosti s prověřením úvěruschopnosti žalované žalobkyně sdělila, že u výdajů domácnosti vycházela pouze ze statistických údajů dle počtu členů domácnosti a dle údajů deklarovaných klientem. Z karty klienta vyplynulo, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy na mateřské dovolené a její příjem činil pouze , částka, měsíčně. Příjem ostatních členů domácnosti měl činit , částka, a žalovaná měla jednu vyživovací povinnost. Žádné skutečnosti týkající se příjmové či výdajové stránky nebyly ze strany věřitele prověřeny. Žalovaná uhradila na předmětný závazek částku , částka, , a to , částka, dne 14. 7. a , částka, dne , datum, . Žalovaná částka ve výši , částka, sestávala z neuhrazené jistiny úvěru ve výši , částka, , z poplatků za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , z poplatků za bezpečnou splátku od září do listopadu 2023 ve výši 4x , částka, , celkem , částka, , z poplatků za SMS servis za období od září do listopadu 2023 ve výši 4x , částka, , celkem , částka, , z poplatku za prodloužení splatnosti ve výši , částka, , z úroků v celkové výši , částka, , z účelně vynaložených nákladů na upomínání ve výši , částka, a ze smluvní pokuty ve výši , částka, . Současně žalobkyně kapitalizovala zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, , čímž celková kapitalizovaná částka ke dni rozhodnutí představovala , částka, . Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvu nereagovala a dlužnou částku neuhradila.Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalovanou za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla uzavřena platně, tedy zda věřitel zákonným způsobem před uzavřením smlouvy posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva neplatná. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., je věřitel při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v úvahu jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zůstane po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřebná pro splácení úvěru. Cílem zákonodárce bylo efektivně zamezit předlužování spotřebitelů, kteří nejsou schopni své závazky řádně platit. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v § 86 cit. zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnut.Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že schopnost žalované jako spotřebitele nebyla ze strany věřitele prověřena s náležitou péčí, u žalované nebyly před uzavřením smlouvy aktivně ověřovány a zjišťovány informace k jejím osobním poměrům a nebyla dostatečným a objektivním způsobem vyhodnocena možnost žalované fakticky úvěr splácet. Soud má za to, že nebyly ověřeny celkové příjmy domácnosti, když příjem žalované představující částku , částka, byl zcela nedostačující k pravidelné a řádné platbě sjednaných splátek. Rovněž nebyly žádným způsobem ověřeny výdaje nejen žalované, ale i celé domácnosti. Za této situace nebyly splněny zákonné podmínky pro poskytnutí předmětného úvěru.Vzhledem k výše uvedenému lze žalobkyni přiznat jen neuhrazenou jistinu úvěru, která představovala , částka, (, částka, - , částka, ) společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z této částky za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, , celkem tedy , částka, se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, a to dle § 1968 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., pokud je dlužník v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši nebo ve výši stanovené vládním nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).Soud dá