17 C 137/2024-31 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala zaplacení částky 11.000 Kč s příslušenstvím, neboť žalobkyně jako poskytovatel péče o zdraví a žalovaná jako příkazce uzavřely dne , datum, smlouvu o péči o zdraví, jejíž součástí bylo uznání dluhu ve výši 11.000 Kč se stanovenou splatností ke dni 29. 7. 2019, co do důvodu a výše. Žalobkyně řádně poskytla žalované péči o zdraví. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou k uhrazení odměny za péči o zdraví. Žalovaná do dne podání žaloby ničeho žalobkyni neuhradila.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Účastníci byli v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzváni, nechť se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádří, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně i žalovaná byly současně poučeny, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věcí bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně výzvu převzala dne , datum, a žalovaná výzvu převzala dne , datum, . Ve stanovené lhůtě se k výzvě vyjádřila žalobkyně, která souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř., soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož má za to, že žalobkyně ani žalovaná proti takovému postupu nemají námitek.Ze smlouvy o poskytnutí a úhradě zdravotní péče samoplátci, výzvy k plnění ze dne , datum, , ze dne , datum, včetně dokladů o odeslání vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:Žalobkyně jako poskytovatel péče o zdraví a žalovaná jako příkazce uzavřely dne , datum, smlouvu o poskytnutí a úhradě zdravotní péče samoplátci. Žalobkyně řádně poskytla žalované péči o zdraví (samopláteckou) od , datum, do , datum, a následně žalované vyúčtovala cenu péče se stanovenou splatností dne , datum, znějící na částku 11.000 Kč. Žalovaná písemně uznala svůj dluh ve výši 11.000 Kč, co do důvodu a výše. Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení odměny za péči o zdraví. Žalovaná do dne podání žaloby ničeho žalobkyni neuhradila.Podle ustanovení § 2636 odst. 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů.Podle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.Podle ustanovení § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Dne , datum, žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o péči o zdraví, jejímž předmětem byla péče o zdraví žalované. Žalované v souladu s ustanovením § 2636 a násl. občanského zákoníku vznikla povinnost uhradit odměnu v celkové výši 11.000 Kč. kdy žalovaná svůj dluh písemně uznala dne , datum, . Žalovaná na svůj dluh vůči žalobkyni ničeho neuhradila. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá přímo ze zákona, neboť se žalovaná dostala do prodlení a jeho výše byla stanovena v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku. Úrok byl požadován ve výši odpovídající vládnímu nařízení č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni splatnosti nároku na odměnu dle žalobkyní vystavené faktury.Soud rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění ve výši 11.000 Kč, když soud nevydal platební rozkaz s ohledem na neznámý pobyt žalované, která je cizí státní příslušnice, a proto soud pokračoval v řízení. Soud doměřil poplatek dle Položky 2 bodu 2. ve spojení s Položkou 1 bodu 1. písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když žalobkyně dosud uhradila soudní poplatek pouze do částky 800 Kč.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč. Dále odměna advokáta podle ustanovení § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s ustanovením § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1.540 Kč za jeden úkon právní služby (z částky 11.000 Kč), učiněny byly tři úkony, a to převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, dále tři režijní paušály po 300 Kč podle ustanovení § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobkyni dále přísluší náhrada 21 % DPH podle ustanovení § 137 o. s. ř. ve výši 1.159,20 Kč. Náklady řízení ve výši 7.679,20 Kč jsou podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.